Stav nouze? Stát připravený není!

28.02.2020 Jana Čiháková

Státní rezervy požadovanou zásobu jídla na tři dny nesplňují, mají ho na 1,3 dne, sdělil dnes ČTK předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.

Potraviny, kterými stát disponuje, by se mohly k potřebným přerozdělit, pokud by vláda vyhlásila stav nouze. Mohla by například podle zákona nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, hejtmani by pak koordinovali nouzové zásobování potravinami.

Plán navyšování zásob se podle Švagra dlouhodobě nedaří plnit, stát správě nepřerozděluje dostatečně vysoké zdroje. V současnosti již hlásí někteří obchodníci z důvodu sílícího zájmu spotřebitelů nedostatek trvanlivého zboží. Lidé se kvůli obavám z nového typu koronaviru předzásobují pro případ nedostatku nebo zavedení přídělového systému.

Co se schovává?

"V českých rezervách máme například mražené maso, masové konzervy, obilí, máslo, sýry, sušené mléko, cukr nebo sůl. V této oblasti je ČR na rozdíl od ropy soběstačná. Máme tady spoustu supermarketů, zemědělských družstev a výrobců potravin. Takže české rezervy by v případě potřeby pokryly ten první nápor, než by se zase obnovilo zásobování," řekl ČTK Švagr. Většina potravin je podle něj skladovaná u externích dodavatelů. "Například sušené mléko nesmí být starší než deset měsíců nebo tavené sýry se musí vyměnit za čerstvé nejdéle do 60 dnů," dodal.

Přesné údaje nouzových zásob stát nezveřejňuje. V současné době jsou vypsané zakázky na nákup 1028 tun sýrů, 600 tun sušeného mléka, 20 tun zahuštěného mléka, 250 tun čočky a 80 tun těstovin. Dále se pak připravuje tendr na nákup sto tun paštiky a 120 tun masových konzerv. "Jde o potraviny za zhruba 104 miliony korun," dodal předseda. Na letošní rok nemá správa peníze na zvyšování zásob, tyto tendry byly vypsané loni nebo se opakují, protože se do nich žádný dodavatel nepřihlásil.

Máme se bát koronavirů?

V Číně se začal nový typ koronaviru šířit začátkem loňského prosince, do Evropy se nemoc dostala o necelé dva měsíce později. První tři případy ohlásili lékaři 24. ledna ve Francii, následovaly Německo a Finsko. V Evropě je nyní 14 mrtvých, z toho 12 v Itálii, kde se v pátek 21. února vyskytl první případ úmrtí Evropana na nemoc COVID-19, a dva ve Francii. Itálie je s více než 500 nakaženými třetí zemí po pevninské Číně a Jižní Koreji. Nakažených je celosvětově přes 82 000.

V ČR se žádný případ dosud nevyskytl, podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je pravděpodobné, že se nákaza v Česku objeví. Panika ale podle něj není namístě. Důvod podle něj není ani nakupovat potraviny. "Nepředpokládá se žádná izolace většího rozsahu, ale i kdyby došlo k izolaci jednoho či dvou měst, tak máme systém krizového zásobování potravinami, které by rozváželi hasiči," řekl dnes Prymula.