NEDOSTATEK VITAMÍNU D MŮŽE ZA CHŘIPKU I COVID + ZDROJE, KDE HO HLEDAT

31.01.2023 PETR HAVEL

Skutečnost, že je dostatečný příjem vitamínu D nezbytný pro všechny věkové skupiny obyvatelstva, neboť představuje prevenci celé řady nemocí, je v obecné rovině známá. Nové poznatky pak příznivý vliv vitamínu D ještě dále rozšiřují.

Riziko nízkého příjmu tohoto důležitého vitamínu se zvyšuje především v zimních měsících, kdy k jeho tvorbě nepomáhá tak, jako v průběhu léta, sluneční záření. Což znamená, že je vhodné připomenout si příslušná rizika právě teď.

PREVENCE DEMENCE

Podle výsledků letošní britské studie, jejíž hlavní body publikoval letos v říjnu Státní zdravotní ústav (SZÚ), může dostatek příjmu vitamínu D zbrzdit, nebo dokonce zcela zastavit nástup demence. Zmiňovaná studie analyzovala míru příjmu vitamínu D na vzorku 294 000 lidí, což lze považovat za velmi reprezentativní počet. Většinu z nich přitom tvořily ženy starší 60 let, žijící ve Spojeném království. Pomocí krevních testů u účastníků a neuro-zobrazovacích nástrojů vědci zkoumali souvislosti mezi hladinou vitamínu D a rizikem demence a mrtvicí. Normální hladina vitamínu D v krvi byla definována jako nejméně 50 nmol/l; nedostatek byl definován jako méně než 25 nmol/l. Nízké hladiny vitamínu D byly spojeny se zvýšeným rizikem demence i mozkové mrtvice v průběhu následujících 11 let. Výsledkem studie pak bylo konstatování, že lidé s nízkou hladinou vitamínu D mají 54% pravděpodobnost vzniku demence v porovnání s lidmi, jejichž hladina by byla v normě. Dodat lze jen, že zmiňovaných více než 50 procent určitě nelze přisuzovat statistické chybě.

CHŘIPKA I COVID

Již v loňském roce byla také publikována další studie, tentokrát australská (výzkumný ústav QIMR Berghofer v Brisbane), podle níž jsou lidé s nízkou hladinou vitamínu D téměř dvakrát náchylnější k vážnějšímu průběhu infekce dýchacích cest, která navíc trvala u takových pacientů delší dobu. I to je důležitá informace pro seniory, neboť souvisí s riziky opakujících se vln různých modifikací koronaviru, které jen tak neskončí, skončí-li vůbec někdy. Právě senioři jsou přitom všeobecně považování za jednu z nejvíce rizikových skupin v populaci. Podle uvedené australské studie by mělo pro běžnou populaci stačit k dostatečné tvorbě vitamínu D pouhých pět až 10 minut na sluníčku, i když se většinou uvádí doba 20 minut. Intenzita slunečního záření v Austrálii je však jiná než u nás, a pokud se týká právě seniorů, pak těm navíc ani dlouhodobější pobyt na slunci nemusí pomoci. Lidé po padesátém roku věku totiž nemají v kůži dostatek prekurzorů pro výrobu vitamínu D. To vše spolu s příchodem zimy znamená, že senioři by neměli zanedbávat příjem tohoto vitamínu buď z vitamínových doplňků, ještě lepším řešením je ale příjem ze stravy.

TRISTNÍ PŘÍJEM

Denní doporučená dávka vitamínu D pro dospělého člověka přitom činí 20 mikrogramů (µg), nebo zhruba 800 International Unit (IU), což je mezinárodní jednotka uváděná především u doplňků stravy. Jeden mikrogram tak představuje 40 IU, což je vhodné vědět pro případný přepočet a porovnání obsahu vitamínu D v potravinách a doplňcích. Doporučená denní dávka pro kojence a seniory je poloviční, čili přibližně 10 µg nebo 400 IU.  Reálně je ovšem příjem vitamínu D potravou nebo doplňky o mnoho nižší, což dokazuje řada studií zkoumající příjem tohoto vitamínu u nejmladší generace či právě u seniorů. Podle statistik má hladinu vitamínu D v ČR v pořádku jen zhruba jedno procento populace, pokud se pak týká seniorů, pak u nich činí podle statistik průměrný denní příjem vitamínu D jen 4,2 µg/den, přičemž 10 procent z nich má příjem dokonce nižší, než 0,5 µg/den. V zájmu svého zdraví by tak měli všichni, a senioři zvlášť, příjem vitamínu D zásadně zvýšit, přičemž se není třeba obávat případného předávkování. Vitamínem D se totiž v praxi předávkovat nelze, nelze ale ani spoléhat na jednorázový přísun této pro člověka potřebné látky – v těle totiž vydrží jen zhruba po dobu 4 až 6 týdnů, podle individuálních dispozic.

SÍLA MOŘE

Vzhledem k tomu, že je vitamín D rozpustný v tucích, jsou jeho nejlepším zdrojem tučné ryby, zejména pak ryby mořské, a zejména pak losos (16,3 µg/100 g). Ty jsou ale při současných vysokých cenách potravin pro řadu spotřebitelů finančně obtížně dostupné, a proto je vhodné vědět, že vitamín D obsahuje i kapr (zhruba 2,7 µg/100 g), vejce (1,8 µg/100 g) nebo žampiony (1,9 µg/100 g), což jsou cenově přijatelnější produkty. Koupit si kapra (nebo jinou tučnější sladkovodní rybu) na sádkách, nebo zvýšit konzumaci hub, je tak jednou z možností, jak více vitamínu D získat, byť v případě hub je třeba přiznat, že z hlediska jeho obsahu se v lese rostoucí houby žampionům nevyrovnají.

MLÉKO NEJEN PRO DĚTI

Vůbec nejlepší strategií pro zvýšení příjmu vitamínu D je ovšem konzumace mlékárenských produktů, neboť ty obsahují také vápník, a účinnost vápníku i vitamínu D roste, pokud jsou obě tyto látky do lidského organismu dodávány společně. Mořské ryby totiž zas tak velké množství vápníku neobsahují, v porovnání se sýry, jogurty nebo mlékem je jeho obsah méně než desetinový. Zvýšit konzumaci produktů obsahující vápník i vitamín D současně proto také doporučují nutriční odborníci, a tato doporučení také potvrdily v minulosti prováděné testy, mimochodem právě na populaci seniorů. Jejich denní příjem vitamínu D se při pravidelné konzumaci mlékárenských výrobků obohacených (fortifikovaných) vitamínem D zvýšil na 8,9 µg/den a jen 10 procent z nich mělo příjem nižší, než 5,5 µg/den. Pokud se pak týká ztrát vitamínu D při přípravě pokrmů, pak ty činí v průměru 10 procent. To také znamená, že nejvhodnější je dodávat tělu vitamín D z potravin, které se už dále nezpracovávají, což je například vitamínem D obohacené mléko. Dodat lze také, že doporučená denní dávka vápníku činí 1000 až 1200 mg/den, její dodržení je ale zejména důležité po nejmladší generaci.

Tak či tak, je zejména pro seniory velmi vhodné kombinovat konzumaci mlékárenských produktů a ryb. Zatímco ale spotřeba mlékárenských produktů je v ČR na docela dobré úrovni a v minulých letech rostla, v konzumaci ryb má ČR velmi velké rezervy. Spotřeba ryb a mořských plodů činí totiž v ČR pouze 14 g na osobu a den, zatímco například v Norsku je to 63 g na osobu a den. Není přitom nutné dorovnávat se právě s Norskem, uvedený příklad je jen modelovým obrazem stavu konzumace ryb v naší zemi. Předvánoční a vánoční období je ale možností, jak uvedené statistiky alespoň trochu pozměnit, i kvůli potřebě zvýšit příjem vitamínu D.