DĚTSKÉ VÝŽIVOVÉ PEKLÍČKO ANEB TOHLE DĚTEM SKUTEČNĚ NEPROSPÍVÁ

13.09.2022 Jana Čiháková

Moře názorů na to co, kdy a jak správně jíst, je už natolik rozbouřené, že se v něm leckdo začíná topit. Zvlášť, když ještě jeden trend popírá ten druhý a ve finále smí člověk jíst všechno a zároveň nic. Ruku v ruce s tím ale dochází také k mystifikaci v oblasti výživových potřeb dětí. Zatímco některé maminky je ládují od rána do večera celozrnným pečivem a light jogurty, jiné jim nabízejí jako alternativu zdravého mlsání popcorn a kojeneckou láhev mění za přeslazená „pitíčka“. Obojí je samozřejmě špatně!

Každá matka chce pro dítě to nejlepší, to je přece jasné. Jenže ono známé: co je dobré pro mě, je dobré i pro ni/něj, příliš neplatí. Zářným příkladem jsou například alternativní rodiče – vegetariáni, obzvlášť pak vegani, kteří své děti podvyživují už v prenatálním stádiu. „Skutečnost, že děti rodičů, kteří nejedí maso, mohou mnohem častěji trpět vrozenými vadami než děti rodičů s pestrou stravou zahrnující všechny druhy potravin, prokázali mimo jiné pracovníci univerzity v Bristolu, kteří sledovali 8000 kojenců a zjistili, že u těch, kteří byli odkázáni na bezmasou stravu již v prenatálním stavu, je pravděpodobnost vývoje deformací všeho druhu až pětkrát vyšší než u dětí s normální stravou,“ upozorňuje důrazně agrární analytik Petr Havel. Ten mimo jiné v minulosti pro CZ TEST již uvedl, že u vegetariánu byla detekována snížená hustota kostní tkáně a snížený obsah minerálních látek v kostech. Vzpomenul také jeden případ ze zahraničí, kdy byla dívka živena jen veganskou stravou a v 19 měsících byla na úrovni tříměsíčního nemluvněte – dítě vážilo jen 5 kilogramů, bylo též bezzubé. Případem se zabývala i policie.

VHODNÉ, NEBO JEN LÁKAVÉ?

Ve většině případů naštěstí nedochází k tak extrémním chybám. To ale neznamená, že i ty menší je nasnadě přehlížet. Například četný omyl rodičů, že vše, co je vybaveno obrázkem komiksové postavičky, nebo nějakého dětského hrdiny z pohádky, případně opatřeno dětským motivem, je vhodné pro děti. Nutno podotknout, že usměvaví medvídci, nebo roztančené kravičky rozhodně nejsou zárukou kvality, jsou maximálně zárukou šikovných marketingových specialistů, kteří jen vědí, jak zabrnkat na tu správnou notu. Bývá naopak faktem, že výrobky vysoké kvality na sebe kdovíjak neupozorňují. Příkladná je třeba šunka pro děti. Věděli jste, že někdy obsahuje méně masa než kvalitní výběrová šunka? Jediné, co takovou šunku dělá vhodnější pro děti, je fakt, že je zbavená přídatné látky E 452, tedy fosforečnanů, které mohou ve větším množství narušit vstřebávání vápníku. Zároveň je ale pravda, že ani v normálních šunkách jej není tak velké množství, aby mohlo být vstřebání vápníku u dítěte ohroženo.

CUKROVÁ NÁLOŽ

Stejně klamavá jsou dětská pitíčka. Tváří se sice jako vitamínové bomby a budí dojem zdraví prospěšné potraviny, ale jen do té doby, než si pořádně prostudujete etiketu a zjistíte nemilou skutečnost, že jde o energetickou bombu plnou rychlých cukrů, jejichž konzumací vůbec není těžké překročit denní doporučenou dávku cukrů pro děti od WHO (Světová zdravotnická organizace). Ta je stanovena na 36 gramů, to odpovídá zhruba devíti kostkám cukru, což je minimální množství obsažené v dětských nápojích.

Výrobci přitom zákon neporušují, otevřeně toto množství deklarují na obalu a zároveň se staví k názorům, že takové nápoje nejsou součástí celodenního pitného režimu. Ten by u dětí měly tvořit vody, včetně těch slabě mineralizovaných, také čaj, případně mléko.

JOGURTY A JOGURTY PRO DĚTI

Množství cukrů je potřeba sledovat také v případě slazených dětských jogurtů, pudinků nebo kapsiček do ručičky, i zde bývá nezřídka kdy pravidlem, že obsahem cukrů překonají i cukrovinky. Například různé čokoládové pochoutky mívají okolo 15 gramů cukrů na 100 gramů výrobku, je potřeba přitom počítat s tím, že jejich reálná gramáž je vyšší – okolo 150 až 200 gramů.

Opačný extrém je pak dětem podávat jogurty označené jako light, k čemuž se řada rodičů uchyluje v mylném vědomí, že je uchrání tuků. Ty samozřejmě také pro děti nejsou v nadměrném množství vhodné, ale lze je omezovat daleko elegantnější a samozřejmě smysluplnější cestou, například tím, že se rapidně sníží množství smažených pokrmů jako lupínky, nugety, hranolky apod.

A proč vlastně nejsou light výrobky pro děti vhodné? Jednak pojem light česká legislativa nezná. To v podstatě znamená, že jakýkoli výrobce tak může označit jakýkoli výrobek a nebude postihnutelný. Není dokonce ani ojedinělé, že se u light výrobků při laboratorních analýzách prokázala vyšší kalorická hodnota než u jejich klasických verzí.  V každém případě – pakliže je u takových výrobků snížena kalorická hodnota, je to na úkor něčeho jiného - v tomto případě velmi často na úkor přídavku sladidel a ty prospěšností pro děti příliš neoplývají.

Děti navíc mléčný tuk potřebují. „Není nic zdravějšího v jídelníčku našich dětí, nežli mléko a zakysané mléčné výrobky. Ty totiž obsahují mnoho živin a zdraví prospěšných probiotických mikroorganismů, které dětské tělo, v době růstu, velice potřebuje i pro posílení imunity. Každý den by mělo dítě sníst či vypít alespoň 2 až 3 mléčné výrobky. Jak roste dětské tělo, a zvětšují se dětem kosti, tělo potřebuje mnoho vápníků a vitamínu D, který se nachází právě v mléčných výrobcích. Může to být jogurt, jogurtový nápoj nebo mléčný zakysaný výrobek,“ uvádí MUDr, Jan Krejsek na oficiálních stránkách Českomoravského mlékárenského svazu. Jeho předseda, Ing. Jiří Kopáček k tomu dodává: „Mléčné výrobky (s výjimkou másla) představují u dětí ve věku od 1 do 13 let pouze asi 10 % celkového příjmu tuku a přibližně 25 % celkové energie. Energetický příjem z konzumace tekutého mléka představuje u malých dětí přibližně 6 % celkového příjmů energie. Studie také prokázaly, že výskyt dětské obezity byl podstatně nižší u těch dětí, které konzumovaly dva a více šálků mléka denně než u těch, které konzumovaly málo mléka.“ Z toho vyplývá, že dětem klidně můžete poskytnout plnotučné mléko a výrobky z něj zcela bez obav! Nehledě na to, že v tuku jsou rozpustné i životně důležité vitamíny pro děti!

CELOZRNNÉ? RADĚJI PRO VĚTŠÍ DĚTI

Podobně jako u light výrobků se část populace z řad rodičů domnívá, že svým dětem prospějí, pakliže jim budou nabízet celozrnné produkty – kromě pečiva i těstoviny či rýži. To má sice nesporné výhody, ale jen pro dospělé. Celozrnné pečivo obsahuje vysoké množství vlákniny, které může snadno překročit její doporučený denní příjem pro děti. Jde o podobný případ jako u výše zmíněného cukru. Denní limit je určen podle klíče věk plus pět gramů, ve dvou letech věku dítěte je to tedy 7 gramů vlákniny. Ovšem – jeden celozrnný rohlík obsahuje tři až pět gramů vlákniny oproti bílému s asi jedním gramem, u těstovin jsou rozdíly ještě mnohem významnější – a právě na to je potřeba myslet při přípravě pokrmů. Kromě toho, že vysoký příjem vlákniny může u dětí způsobovat zažívací problémy – od křečí, přes zácpy až po průjmy, může děti i podvyživovat. Strava bohatá na vlákninu totiž může mít i nižší kalorickou hodnotu, než dítě potřebuje, aby mělo dostatek energie. „Vzhledem k malému obsahu žaludku u kojenců a batolat a z toho vyplývajícím malým porcím pak může být kalorická hodnota podávaného pokrmu nedostatečná. Potraviny bohaté na vlákninu navíc negativně ovlivňují vstřebávání některých minerálních látek z potravy, např. železa, vápníku, fosforu nebo zinku,“ upozorňuje nutriční terapeutka Dana Šímová na stránkách Vitalia.

HODNÉ ALTERNATIVY... ZLÝ EFEKT

Samostatnou kapitolou jsou pak tendence domnívat se, že to, co je zdravé v syrovém nebo vařeném stavu, je stejně prospěšné jako v jiné kulinární úpravě – například popcorn. Ačkoli se tváří sebevíce mile, rozhodně jej nelze považovat za zdravou alternativu kukuřice. Obsahuje mnoho soli, jejíž konzumaci je vhodné v českých zemích obecně snižovat, a dále skutečně nepřehlédnutelné množství tuků, často palmového.

Znepokojující se také varovná zpráva z FDA (U.S. Food and Drug Administration). V té se uvádí, že chemický nátěr použitý v pytlících do mikrovlnné trouby po zahřátí vytváří perfluoroktanové kyseliny, které jsou s největší pravděpodobností karcinogenní. A ty se samozřejmě dostávají i do popcornu. Žádné výzkumy to sice prozatím stoprocentně nepotvrdily, ale již se proslýchá, že tyto látky způsobily kancerózy a vážné respirační potíže u laboratorních zvířat, která byla vystavována jejich působení. Existují i studie (UCLA), které prokazující přímý vliv kyseliny perfluoroktanové na plodnost. Testování zatím dokázalo, že stejná látka vyvolává rakovinu jater, varlat a slinivky břišní.

Při přípravě popcornu navíc vzniká diacetyl, který způsobuje respirační obtíže a patrně přispívá i vzniku rakoviny plic. Předpokládá se sice zatím, že k tomu, aby člověk onemocněl, musí být vystavován těmto plynům ve skutečně vysokých koncentracích, nicméně to, co se považuje za vysokou a nízkou hladinu, také není identifikováno.