Asociace: Černý trh s vínem se nepotvrdil, chceme novelu

17.05.2019 Jana Čiháková

Novela vinařského zákona, která platí dva roky, přinesla pouze více byrokracie, tvrdí Vinařská asociace ČR dohromady s Asociací soukromého zemědělství. Nepotvrdila se tak podle ní argumentace Vinařského svazu ČR o velikosti černého trhu s vínem. Dnes to zástupci asociací uvedli na tiskové konferenci.

Ačkoliv Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uvádí, že novela trhu pomohla, podle asociace se změnila metodika inspekce, není tedy tolik nevyhovujících vzorků. Novelou jsou podle asociace protěžováni velcí producenti na úkor menších a středních podniků.

Hlavní argument pro zavedení novely, která omezila prodej nebaleného vína, byla velikost černého trhu, který měl představovat kolem 100 milionů litrů nezdaněných nápojů. "Dalo se tedy předpokládat, že dovoz vína do ČR po přijetí novely razantně vzroste," uvedl místopředseda vinařské asociace Petr Marek. Místo toho se ale podle něj toto neevidované víno nikde neobjevilo - oficiální dovoz vína do ČR nevzrostl, nezvýšily se tak ani odvody do státního rozpočtu.

SZPI letos v únoru uvedla, že zatímco podíl nevyhovujících vzorků vína se mezi lety 2013 a 2016 pohyboval mezi 35 a 43 procenty, po novele se snížil zhruba o polovinu. "Problémy s kvalitou vína jdou nyní za výrobci a dovozci a ti si tak prakticky nedovolí uvádět na trh nekvalitní víno. Řada subjektů dobrovolně přistoupila k ověřování parametrů vín, aby splňovala všechno, co splňovat mají. Dávají do toho nemalé peníze.

V minulosti se některé subjekty staly i obětí dovozců, i když je to neomlouvá," řekl tehdy ústřední ředitel inspekce Martin Klanica. Zdůraznil také, že díky novele se výrazně zvýšila vymahatelnost zákona.

Metodika se změnila

Podle asociace se ale změnila metodika inspekce, kdy se přestal považovat za nevyhovující ten vzorek vína, který měl závadu ve vůni či chuti, což bylo subjektivní hodnocení inspektorů. Podíl falšovaných vín se podle asociace pohybuje kolem 2,5 procenta, změny jsou tak podle ní minimální.

Předpis obsahuje i ustanovení, že vinotéky, které prodávají víno jako sudové a přitom nebudou podle novely zákona příjemcem nebaleného vína nebo výrobcem, budou muset používat znovu nenaplnitelné nádoby s jednorázovým uzávěrem, například láhve nebo bag-in-boxy. V praxi to ale často vypadá tak, že se plastové lahve naplní ze sudu v neveřejné části provozovny, dá se na ně etiketa a pak se víno prodává jako lahvové. To je podle předsedy ASZ Josefa Stehlíka "tragikomické".

Asociace chce zákon znovu novelizovat, aby se jasně oddělilo, kdo víno koupí ze zahraničí, označí se za vinařství a prodává ho dál, a kdo doopravdy pěstuje hrozny na vinicích. Také by chtěla legislativní označení pro přírodní a konvenční vína.