Arnošt Dadák: Podle jeho stoleté receptury se káva nyní praží v Nizozemí

08.04.2019 Jana Čiháková

Kávu Dadák známe dnes spíš jen jako jeden z produktů nizozemského koncernu Jacobs Douwe Egberts. Kdo zažil meziválečné Československo ale ví, že káva vznikla pod rukami Arnošta Dadáka, který se do světa byznysu pustil už v 17 letech.

Rodák z Valašského Meziříčí si v rodném městě otevřel obchod se smíšeným zbožím - v roce 1905 spolu se svým bratrem Václavem a pod názvem "Arnošt Dadák, dovoz a zpracování koloniálního zboží". V té době začala do módy přicházet káva a Dadák se chopil příležitosti. Začal s ručním pražením a prodejem této exotické plodiny, jejíž zrnka rozvážel na kole v batohu okolním obchodníkům. Později kolo nahradily koňské povozy a ruční pražení na koksu a plynu nahradila nová moderní pražírna. Symbolem jeho úspěchu, reklamní dekorací i místní atrakcí se staly skleníky s kávovníkem a čajovníkem, které nechal postavit ve městě.

V době největšího rozmachu měla Dadákova firma zastoupení a sklady po celé republice a také například v Hamburku. V zahraničí se začalo dařit i kávě ARDA, nazvané podle počátečních písmen Dadákova jména. Čaj a koření měly společný název INDA.

"Dědeček Arnošt se nejspíš přepracoval. I doba tomu pomohla. Děda tvrdil, že nejen prací živ je člověk. Zpíval ve Sboru moravských učitelů, stal se jedním ze zakládajících členů místního Sokola a mezi jeho přátele patřili i Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou. Byl velkým vlastencem a nástup Hitlera k moci a vše, co s tím souviselo, nesl velmi těžce. Jeho srdíčko ten nápor nevydrželo a ve dvaapadesáti letech zemřel," řekla o okolnostech jeho předčasného úmrtí jeho vnučka Svatava .

Majitelkou firmy se poté stala Dadákova žena Božena, praktického řízení se ale ujal syn Arnošt, kterého však nečekalo lehké období. Začala druhá světová válka a okolnosti donutily Dadáka mladšího přejít k náhražkám kávy a čaje. Přesto však firma vydržela. Největší ránu pro firmu znamenal únor 1948. Vyhláškou ministra vnitřního obchodu ze srpna 1949 byla firma zestátněna a její název se následně změnil na Velkodistribuční podnik, závod 47, balírna koření, Valašské Meziříčí.

Vdova po zakladateli firmy se nervově zhroutila a o rok později zemřela. Rodina, které byl zabaven i dům, automobily a cennosti, poté bydlela v malém nájemním bytě, který byl původně postaven pro řidiče firmy. Dadák mladší pracoval jako řidič a dopravní dispečer. V roce 1986 zemřel.

Český poklad v rukou Nizozemí

Potomci Arnošta Dadáka získali společnost v restituci zpět v roce 1993. Kvůli obavám z konkurence se nejprve spojili s firmou Jacobs Suchard, které firmu později odprodali. Současným vlastníkem značky Dadák je nizozemská společnost Jacobs Douwe Egberts (JDE), která patří do koncernu Mondelez International, která je bývalou divizí sušenek, cukrovinek a pochutin americké společnosti Kraft Foods. A jednu z továren má JDE stále ve Valašském Meziříčí.

Kromě syna Arnošta měl Dadák ještě dceru Boženu a syna Jiřího, který se stal úspěšným československým reprezentantem v hodu kladivem. S bratrem Václavem se po založení firmy nepohodl a až později se dozvěděl, že zemřel ve Francii.