Arnošt Dadák: Podle jeho stoleté receptury se káva nyní praží v Nizozemí

Arnošt Dadák: Podle jeho stoleté receptury se káva nyní praží v Nizozemí

08.04.2019 | Kávu Dadák známe dnes spíš jen jako jeden z produktů nizozemského koncernu Jacobs Douwe Egberts. Kdo zažil meziválečné Československo ale ví, že káva vznikla pod rukami Arnošta Dadáka, který se do světa byznysu pustil už v 17 letech.

Rodák z Valašského Meziříčí si v rodném městě otevřel obchod se smíšeným zbožím - v roce 1905 spolu se svým bratrem Václavem a pod názvem "Arnošt Dadák, dovoz a zpracování koloniálního zboží". V té době začala do módy přicházet káva a Dadák se chopil příležitosti. Začal s ručním pražením a prodejem této exotické plodiny, jejíž zrnka rozvážel na kole v batohu okolním obchodníkům. Později kolo nahradily koňské povozy a ruční pražení na koksu a plynu nahradila nová moderní pražírna. Symbolem jeho úspěchu, reklamní dekorací i místní atrakcí se staly skleníky s kávovníkem a čajovníkem, které nechal postavit ve městě.

V době největšího rozmachu měla Dadákova firma zastoupení a sklady po celé republice a také například v Hamburku. V zahraničí se začalo dařit i kávě ARDA, nazvané podle počátečních písmen Dadákova jména. Čaj a koření měly společný název INDA.

"Dědeček Arnošt se nejspíš přepracoval. I doba tomu pomohla. Děda tvrdil, že nejen prací živ je člověk. Zpíval ve Sboru moravských učitelů, stal se jedním ze zakládajících členů místního Sokola a mezi jeho přátele patřili i Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou. Byl velkým vlastencem a nástup Hitlera k moci a vše, co s tím souviselo, nesl velmi těžce. Jeho srdíčko ten nápor nevydrželo a ve dvaapadesáti letech zemřel," řekla o okolnostech jeho předčasného úmrtí jeho vnučka Svatava .

Majitelkou firmy se poté stala Dadákova žena Božena, praktického řízení se ale ujal syn Arnošt, kterého však nečekalo lehké období. Začala druhá světová válka a okolnosti donutily Dadáka mladšího přejít k náhražkám kávy a čaje. Přesto však firma vydržela. Největší ránu pro firmu znamenal únor 1948. Vyhláškou ministra vnitřního obchodu ze srpna 1949 byla firma zestátněna a její název se následně změnil na Velkodistribuční podnik, závod 47, balírna koření, Valašské Meziříčí.

Vdova po zakladateli firmy se nervově zhroutila a o rok později zemřela. Rodina, které byl zabaven i dům, automobily a cennosti, poté bydlela v malém nájemním bytě, který byl původně postaven pro řidiče firmy. Dadák mladší pracoval jako řidič a dopravní dispečer. V roce 1986 zemřel.

Český poklad v rukou Nizozemí

Potomci Arnošta Dadáka získali společnost v restituci zpět v roce 1993. Kvůli obavám z konkurence se nejprve spojili s firmou Jacobs Suchard, které firmu později odprodali. Současným vlastníkem značky Dadák je nizozemská společnost Jacobs Douwe Egberts (JDE), která patří do koncernu Mondelez International, která je bývalou divizí sušenek, cukrovinek a pochutin americké společnosti Kraft Foods. A jednu z továren má JDE stále ve Valašském Meziříčí.

Kromě syna Arnošta měl Dadák ještě dceru Boženu a syna Jiřího, který se stal úspěšným československým reprezentantem v hodu kladivem. S bratrem Václavem se po založení firmy nepohodl a až později se dozvěděl, že zemřel ve Francii.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Rozlišíme koňské maso od hovězího? Jen stěží...

17.04.2019 | Soud ve Francii dnes v šest let staré kauze vydávání koňského masa za hovězí uložil bývalému šéfovi společnosti Spanghero Jacquesi Poujolovi půlroční trest vězení. Nizozemského obchodníka Johannese Fasena, který podvod organizoval, pak poslal na dva roky za mříže.

Na jednom centimetru madla košíku je přes tisíc bakterií!

11.04.2019 | Nejsou vidět, přesto jsou všude okolo nás. A kolikrát jsou jejich kolonie daleko zákeřnější než špinavé tričko řezníka nebo zašlé regály. Řeč je o bakteriích. Imunitní systém by nás měl před nimi ochránit. Na druhou stranu lehká výpomoc z naší strany a kapka obezřetnosti zajisté zvýší šance, že u nás nepropukne žádná bakteriální nákaza.

Vejce levnější než jejich náklad: Dováží se sem i kusy za korunu

16.04.2019 | Před Velikonocemi se zvyšují dovozy vajec ze zahraničí, vejce se často prodávají za ceny nižší než jsou náklady, například kus za korunu.