17.07.2014 Mgr. Kateřina Kmecová
Jsou osvěžující a v horkém letním počasí přijdou vhod. Navíc nechutnají vůbec špatně. Jsou ale opravdu vhodným zdrojem osvěžení, nebo spíše kalorickou náloží, kterou bychom si měli dopřávat zcela výjimečně?
Testovali jsme 14 vzorků jednoporcových mražených krémů s polevou. Chemické analýzy zpracovali odborníci z Ústavu chemie a analýzy potravin na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Smyslové hodnocení provedla Laboratoř senzorické analýzy VŠCHT Praha. Cenově se zmrzliny výrazně lišily. Za 100 mililitrů Frostíka Vanilky dáte 7,80 Kč, za Magnum Classic 29,90 Kč. A opět se potvrdilo, že neplatí přímá úměra čím dražší vzorek, tím výše se v testu umístil.
Ve smyslovém hodnocení nedopadly testované zmrzliny špatně, porotcům chutnaly krémy i polevy. Nejlépe si vedlo Magnum Classic, které triumfovalo v obou hodnocených kategoriích – intenzivní vanilkovou chutí i vynikající čokoládovou polevou. Na opačném konci žebříčku se ocitly vzorky Olympia Tvarohová a Frostík Vanilka, z nichž zejména poleva nechutnala podle představ porotců.
Žádný z testovaných vzorků nebyl chuťově malérem, ale jak si stojí ve vlivu na naše zdraví? Zmrzliny spadají do kategorie cukrovinek a s tím vědomím bychom je měli konzumovat jen výjimečně. Ovšem ukázalo se, že z výživového hlediska jsou na tom výrazně hůře, než tušíme. Řada zmrzlin je velmi tučná a jedna porce vám může dodat až čtvrtinu množství tuků, které bychom měli za den přijmout (70 gramů).
Pro vliv na zdraví není důležitá jen absolutní hodnota obsažených tuků, ale také jejich kvalita. Nejen v množství, ale i složení tuku jsou mezi jednotlivými vzorky velké rozdíly. Lépe si v hodnocení kvality tuku vedly mražené krémy bez přidaného rostlinného tuku, tedy krémy mléčné (včetně tvarohových) a smetanové. Z rostlinných tuků se do mražených krémů většinou přidávají ty méně zdravé (kokosový, palmový), které obsahují vysoké množství nasycených mastných kyselin. Důvodem je jejich nižší cena a dobré technologické vlastnosti při výrobě.
Nasycené mastné kyseliny by neměly tvořit více než 10 % z celkového energetického příjmu (tedy maximálně 20 gramů). Trans mastných kyselin bychom neměli za den přijmout více než dva gramy. Dobrou zprávou je, že obsah trans mastných kyselin byl u vzorků zanedbatelný. Nejhůře v kritériu kvalita tuku je na tom vzorek Frostík Vanilka – pokud byste si pochutnali na 100 gramech tohoto výrobku, pokryli byste tím 90 % tolerovaného denního příjmu nasycených mastných kyselin. Jednou porcí tohoto výrobku však vzhledem k její velikosti vyčerpáte jen 27 % tohototolerovaného příjmu.
V porovnání jsou tak na tom opět hůře větší zmrzliny – jednou porcí krému Magnum Classic, Anita Torta nebo Imperium Klassik si z denní dávky nasycených mastných kyselin odkrojíte celé dvě třetiny. Vítězem i v tomto ohledu se stal Kuba tradiční, díky z výživového hlediska nejkvalitnějšímu složení tuků nám jedna jeho porce odčerpá jen 21 % tolerovaného denního příjmu nasycených mastných kyselin.
Zmrzlina nepředstavuje významnou položku v jídelníčku a je tedy důležité, aby nám chuťově vyhovovala. Ukázalo se však, že ani její vliv na zdraví z výživového hlediska není zanedbatelný. „Potvrdilo se, že z výživového hlediska jsou mléčné a smetanové jednoznačně vhodnější než ty s rostlinným tukem. Pokrokem je, že obsah trans mastných kyselin je naprosto zanedbatelný,“ říká Jana Dostálová z VSČHT.
03.03.2023 | Lékaři o něm říkají, že je blahodárnou a užitečnou výživou nebo lépe řečeno přesně připravenou potravinou“.Jak je na tom mléko dostupné v tržní síti s kvalitou? Odpověď jsme hledali ve spolupráci s akreditovanou laboratoří Eurofins a laboratoří Vysoké školy chemicko-technologické.
01.11.2022 | Pribináček, Lipánek, Bobík, máček, Olmík a mnohé další, to všechno jsou názvy oblí- bených mléčných výrobků, na kterých si s radostí po- chutnávají děti, ale kterými nepohrdnou jako lahodným dezertem ani dospělí. Jak jsou na tom ale s obsahem kvalitních bílkovin a nemají až mnoho cukrů?
22.12.2023 | Klobásy patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším masným výrobkům, které jsou rozšířeny prakticky po celém světě. Kde přesně klobásy vznikly, a kdo je poprvé vyrobil, se nám už asi zjistit nepodaří. Dnes víme, že je znali již starověcí Sumerové, Řekové i Římané a jejich původ sahá ještě dále před tyto civilizace. Důvodem výroby klobás bylo zřejmě prodloužení trvanlivosti masa a zlepšení jeho senzorických vlastností.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.