Hostina z potravin na vyhození upozornila na plýtvání

10.09.2013 ČTK

V centru Prahy se dnes vydávaly zdarma obědy pro tisícovku lidí, indické kari bylo uvařeno ze zeleniny, kterou by jinak obchody musely vyhodit.

Akce skupiny Zachraň jídlo upozornila na plýtvání potravinami a legislativu, která ztěžuje darování jídla potřebným. Lidé se zároveň mohli dozvědět, jak skladovat potraviny, aby déle vydržely, nebo jak si připravit chipsy ze slupek od brambor.
    Výdej obědů začal v pravé poledne v dolní části Václavského náměstí, už po půl hodině se snědlo 500 porcí. Pořadatelé poté museli výdej asi na hodinu přerušit, protože jeli s várnicemi do Střední školy hotelnictví a gastronomie v Klánovicích pro zbytek navařeného jídla. Lidé ale stáli ve frontě dál, součástí akce byla totiž i živá hudba a přednášky odborníků.
    "Přišel jsem, protože se o tom chci něco dozvědět a taky ochutnat," řekl ČTK mladý muž, který stál na začátku asi dvacetimetrové fronty. Kromě náhodných kolemjdoucích přišlo na pikantní kari z květáku, brambor, rajčat nebo čočky také hodně bezdomovců či seniorů.

    Jídlo věnovali zemědělci a potravinářské řetězce. Šlo například o křivé mrkve nebo zeleninu před koncem spotřební lhůty, které, ač v bezvadném stavu, byly z těchto důvodů neprodejné. Z asi 300 kilogramů zeleniny, luštěnin a rýže vařili studenti hotelové školy a dobrovolníci od časného rána, porce se servírovaly do nádobí získaného ze sbírky, které poté poputuje charitativním organizacím.
    "Legislativa této země nenahrává velkým řetězcům a prodejcům, aby zboží na hraně trvanlivosti mohli jednoduše rozdat lidem nebo organizacím, které se sociálně slabým věnují, tak jako to dělají ve vyspělých zemích," upozornil Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu.

    Supermarkety, které chtějí neprodejné potraviny věnovat například potravinové bance, musejí zaplatit patnáctiprocentní spotřební daň z ceny zboží. Navíc musejí vyhotovit darovací smlouvu obsahující každou darovanou položku. Aktivisté proto chtějí apelovat na příslušná ministerstva, aby tyto předpisy změnila.
    Podle Petra Hanzela ze spolku Zachraň jídlo ale chtějí kromě zbytečného vyhazování jídla upozornit také na plýtvání vodou a energiemi nezbytnými k produkci potravin. Třeba na vypěstování jednoho rajčete je třeba 50 litrů vody, na dovezení kilogramu tropického ovoce se spotřebuje pět litrů nafty.
    Na informačních panelech na Václavském náměstí si také lidé mohou prohlédnout cestu, kterou urazí banán na cestě k českému spotřebiteli. Zároveň se dozvědí, jak banán skladovat, aby doma rychle uzrál, a také recept na koktejl ze zkyslého mléka a přezrálého banánu.
    Podle OSN ročně skončí v popelnicích až 1,3 miliardy tun jídla, tedy asi třetina všech vyrobených potravin. V Evropě připadá na jednoho člověka až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Plýtvání jídlem stojí ročně rodinu přes 20.000 korun.