Bio strava: šetrnější, ne nutně dietnější

Bio strava: šetrnější, ne nutně dietnější

30.10.2015 Bc. Eva Horáková, DiS.

Organická strava je alternativní výživový směr založený na konzumaci produktů a potravin, které pocházejí z ekologického zemědělství a jsou označovány jako bio. V širším pohledu se jedná o životní styl, v jehož ústředí stojí hodnoty spojované s ekologickým zemědělstvím. Jeho prioritou je upřednostňování kvality před kvantitou a cílem získání hodnotných potravin při současné ochraně životního prostředí, etickém přístupu ke zvířatům, šetření zdrojů a ochraně zdraví.

Výsledkem ekologického zemědělství jsou bioprodukty – suroviny vyrobené z rostlin, živočichů a jejich produktů, jejichž pěstování, chov a zpracování upravuje platná legislativa České republiky a Evropské unie.

Biopotravina je definována jako potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek stanovených zákonem, splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost. Důvody, které vedou zastánce organického stravování k výběru biopotravin, jsou různé. Na prvním místě však většinou převažuje snaha o podporu vlastního zdraví. Neméně významná bývá také snaha podpořit principy ekologického zemědělství nebo místní produkce.

Výzkumy ukazují, že biopotraviny:

-          mají vyšší výživnou hodnotu, vyšší obsah vitaminu C, minerálních látek, antioxidantů a dalších pro tělo významných látek

-          jejich konzumace snižuje riziko kontaminace organismu pesticidy

-          chrání organismus před aditivy používanými v produkci běžných potravin a před chemikáliemi používanými v průběhu chovu či pěstování

 

Nevýhody biopotravin

V ekologickém zemědělství se nevyužívají žádná syntetická hnojiva ani chemikálie, což mívá za následek nižší výnosy. Ty jsou prvkem omezujícím počet konzumentů biopotravin, ačkoli cílem ekologického zemědělství není zaplavit biopotravinami celý svět. Asi hlavním omezujícím faktorem je cena – biopotraviny jsou zpravidla dražší než běžné potraviny a tím se stávají nedostupnými pro některé skupiny populace.

Oprávněnou diskuzi vyvolává logika dovozů na velké vzdálenosti. Nesoulad vzniká mezi pozitivy ekologické produkce a nevýhodami dovozu biopotravin z jiných, mnohdy tisíce kilometrů vzdálených zemí za cenu poškození životního prostředí, neboť se zvyšuje ekologická stopa těchto produktů. Zastánci bio životního stylu se v této diskuzi často dělí na dvě skupiny – jedni vybírají biopotraviny místní a dle sezonní nabídky, druzí nakupují výrobky z celého světa, neboť u nich nacházejí celou řadu jiných pozitivních vlastností.

Je bio strava zdravější?

Rozhodnutí vyměnit konvenční potraviny za ty z ekologického zemědělství může být krokem ke zdravějšímu životnímu stylu, nedává nám ale jistotu, že budeme jíst od této chvíle zdravě. Bio produkce totiž zahrnuje i potraviny ne příliš zdravé či dietní. I zde platí, že záleží nejen na nutriční hodnotě potravin, ale i na jejím konzumovaném množství. Přes všechny výhody biopotravin je důležité stále dodržovat obecná výživová doporučení:

-         Udržujte si přiměřenou tělesnou hmotnost. Pouhým zařazením biopotravin do jídelníčku určitě nezhubnete. Nadměrnou konzumací tučných bio výrobků ale rozhodně můžete přibrat.

-         Jezte pestrou stravu v pravidelných intervalech. Vhodné je jíst 3-5x za den.

-         Zařazujte do jídelníčku dostatečné množství ovoce, zeleniny a malé dávky ořechů. Jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek a vlákniny, v případě ořechů také vhodných tuků.

-         Vlákninu, vitaminy a minerální látky najdeme rovněž v obilovinách. Obiloviny a výrobky z nich vybírejte hlavně celozrnné, nezapomínejte také na luštěniny jako na zdroj kvalitních rostlinných bílkovin.

-         Ryby nebo rybí výrobky se doporučují pro obsah prospěšných nenasycených mastných kyselin alespoň 2x za týden.

-         Významné je zejména pro příjem vápníku každodenní zařazování mléka nebo mléčných výrobků, zejména zakysaných, které jsou také zdrojem probiotik.

-         Vhodné je nahrazovat živočišný tuk rostlinnými oleji. Důležité je snižovat celkový příjem tuků, a to hlavně tuků skrytých v potravinách (např. tučné masné výrobky).

-         Omezte sladkosti nebo slazené nápoje, stejně tak množství konzumované soli.

-         Velmi důležitý je pitný režim. Doporučené množství 25-30 ml na kilogram tělesné hmotnosti nejlépe pokryje voda, neslazené čaje nebo zeleninové šťávy.

Správné zacházení

Součástí zdravé výživy je také snaha o předcházení nákazám a otravám z potravin. Je nezbytné s potravinami správně zacházet již při nákupu, dále při jejich skladování a při přípravě pokrmů. Pro zachování nutriční hodnoty biopotravin velmi záleží na způsobu jejich přípravy. Při tepelném zpracování používejte šetrnější úpravy, jako jsou vaření, vaření v páře nebo dušení.

„BIO“ životní styl má svá pozitiva i negativa. Podstatné ale je, že je to způsob života prokazatelně působící pozitivně na psychiku člověka. Stále více lidí má snahu zmírňovat dopady dnešního konvenčního způsobu života na životní prostředí a vracet se k přírodě. Pojem organická strava však není zcela jednoznačně určen pouze pro bio stravování – bývá často používán jako synonymum pro živou stravu, jejíž podstata tkví v konzumaci výhradně rostlinných potravin obsahujících aktivní enzymy. Organická strava v tomto pojetí nepřipouští tepelnou úpravu přesahující 45 °C.

Oproti bio stravování přináší tento směr nevýhody v podobě rizika mikrobiální kontaminace a přítomnosti toxických a antinutričních látek v některých potravinách. Pokud živá strava povoluje pouze syrové potraviny s cílem využít všechny aktivní látky, je nutné, aby tyto potraviny byly v nejlepší kvalitě, chemicky neošetřené, neozařované a hnojené organickými hnojivy. Oba tyto směry tedy spojuje konzumace biopotravin a bioproduktů, rozcházejí se však v konzumaci živočišných potravin – živá strava na rozdíl od bio stravy je postavena na veganských principech, proto i přechod na ni může být složitější a ne zcela vhodný pro každého.

 bio

Jak poznám biopotravinu?

Všechny balené biopotraviny, které byly vyprodukované, kontrolované a certifikované v České republice, musejí obsahovat: české a evropské biologo, označení původu surovin a kód kontrolní organizace. Stejné požadavky na označení jsou, i pokud byla biopotravina vyrobena v členských státech EU, české biologo u těchto potravin je povinné pouze v případě, že byla daná potravina recertifikována českou kontrolní organizací. Biopotraviny ze států mimo EU musejí obsahovat kód kontrolní organizace.

Pro bioprodukty je povinné značení méně složité – v případě českých je to české biologo a kód kontrolní organizace, u těch vyrobených v členských státech EU i mimo EU kód kontrolní organizace.

Nebalené biopotraviny a bioprodukty musejí být vhodně označené v průvodní dokumentaci a doprovázené platným certifikátem.

Všechny bioprodukty a biopotraviny mohou být také označeny „EKO“ nebo „BIO“.

 


Mohlo by vás zajímat

Kulinářský zázrak: Restaurace v Tokiu má 2 Michelinské hvězdy, ale jen 6 míst pro hosty

04.02.2020 | Odborníci na gastronomii i hosté to přirovnávají k zázraku. Podle mnohých dostanete nejlepší sushi na světě právě zde. Restaurace Sushi Sawada v japonském Tokiu je přitom téměř neviditelná.

V sobotu se draží tři lahve "žlutého vína" - z ročníku 1774

23.05.2018 | Ve sklepě prospaly osm generací, ale teď se vše může změnit: v sobotu v Lons-le-Saunier na východě Francie vydraží tři patrně nejstarší lahve vína v oběhu: místní specialitu, Vin Jaune du Jura (žluté víno z oblasti Jura), ročník 1774.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

202405

Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.