Z ordinace do ordinace aneb Víc než poutavá historie cukrové vaty

Z ordinace do ordinace aneb Víc než poutavá historie cukrové vaty

02.09.2021 | Cukrová vata. Připomíná nám dětství a chutná jako ten nejsladší sen. Děti se jí nemohou nabažit a po pár minutách samy lepí jako ty nadýchané chomáčky. Rodiče je varují před zubním kazem a snaží se jejich cukrový apetit krotit. Komické na tom celém je, že cukrovou vatu vymyslel zubař!

Za posledních 120 let se cukrová vata rozšířila z malého amerického města do nejrůznějších koutů planety a stala se možná nejsladším světovým fenoménem. V srdcích většiny z nás zaujímá zvláštní místo, protože nám často evokuje šťastné dny bezstarostného dětství s jemným nádechem nostalgie.

Když zubař a cukrář spojili své síly

Cukrová vata, jak ji známe, byla poprvé vytvořena v roce 1897, kdy americký zubař a vynálezce William Morrison spojil své síly s cukrářem Johnem C. Whartonem. Společně vyrobili stroj, který mechanicky tlačil zahřátý cukr přes speciální síto a vytvořil tak texturu podobnou nitím, které chutnaly přímo pohádkově. Morrisonovi a Whartonovi trvalo celých sedm let, než se o svůj výrobek podělili s širokou veřejností. Přátelé se ale nakonec rozhodli, že půjdou s kůží na trh, a na světové výstavě v St. Louis v roce 1904 svůj produkt poprvé představili. Akci od dubna do prosince navštívilo více než 20 milionů lidí. K radosti obou podnikatelů oslovila jejich neotřelá pochoutka s původním názvem „víla“ řadu návštěvníků veletrhu a základní kámen velkolepému úspěchu byl položen.

Krabička za čtvrťák vydělala přes půl miliónu dolarů

Morrison a Wharton prodávali krabičky s cukrovou vatou původně za čtvrťák. Pochoutka se stala natolik populární, že na konci veletrhu bylo prodáno přes 68 tisíc krabiček dezertu a Morrison s Whartonem vydělali něco málo přes 17 tisíc dolarů. V dnešních cenách to představuje lehce přes půl milionu dolarů! To je nejenom na tehdejší dobu velice slušný výdělek. Po velkém úspěchu na světové výstavě pokračovali podnikatelé v prodeji vaty zájemcům v jejich rodném Tennessee. Upravili cenu směrem dolů na 5 až 10 centů za balení a Amerika šílela. V podnikání postupně pokročili ještě dál, a kromě samotné sladkosti začali nabízet i ručně vyráběné přístroje na domácí výrobu, nejčastěji inzercí v novinách. Stroj na výrobu cukrové hmoty bylo možné zakoupit si přímo od Electric Candy Company - korporace, kterou Morrison a Wharton založili, aby přinesli „vílí nit“ co nejblíže svým zákazníkům.

Čtvrtstoletí beze změny

Když Morrison a Wharton zdokonalili svůj stroj na výrobu cukrové vaty, požádali obratem o patentovou ochranu zařízení. Kvůli patentu si „vílí nit“ na začátku 20. století upevnila svou pozici a kdokoli chtěl s cukrovou vatou obchodovat, musel tak činit prostřednictvím oficiálního stroje od Morrisona a Whartona. Konkurenčním výrobcům bylo umožněno vstoupit na trh až v roce 1921, téměř čtvrtstoletí po vynálezu cukrové vaty. Ve zmíněném roce pronikl na scénu s cukrovou vatou paradoxně další americký zubař jménem Josef Lascaux. Poté, co zaznamenal nebývalý úspěch svého kolegy Morrisona, rozhodl se Lascaux, že také on připraví specialitu pro své klienty. I on následně vytvořil stroj na výrobu cukrové vaty s podobný designem. Aby Lascaux zabránil spojování jeho a Morrisonovy pochoutky, vymyslel pro svůj pamlsek zcela nový název: cukrová vata. Vzhled i konzistence cukrovinky mu připomínaly bavlnu pěstovanou v jeho rodné Louisianě, proto ho rostlina k pojmenování inspirovala. Přestože si Lascaux jednoznačně zaslouží uznání za to, že přišel se současným názvem cukrovinky, jeho podnikání ve sladkém oboru ho nikdy nevyneslo do takových výšin jako jeho předchůdce Morrisona s Whartonem.

Z pohádky do vaty

Celá 20. léta minulého století byla v historii cukrové vaty významná, protože šlo o dobu, kdy se z „vílích nití“ zrodila „cukrová vata“. Název, který vytvořil Lascaux, se stal trvalým označením, ​​které dodnes používají téměř všichni. Snad jediná Austrálie zůstala věrná původnímu „pohádkovému“ názvu. Dalším mezníkem v historii výroby cukrové vaty byl rok 1949, kdy došlo k zavedení odpružené základny výrobního stroje. Ten původně vytvořený Morrisonem a Whartonem měl tendenci se třást, byl extrémně hlučný a nijak zvlášť spolehlivý. Pružinová základna, kterou představila společnost Gold Medal Products, nejen že stabilizovala rotující část stroje, ale také zvýšila jeho spolehlivost. Sedmdesátá léta pak přinesla stroj na cukrovou vatu, který byl již plně automatizovaný: nejenže mohl cukrovou vatu sám vyrábět, ale dokázal pamlsek i bez lidské pomoci sbalit.

Doba si žádá své

Současný design stroje na výrobu cukrové vaty je stále velmi podobný tomu původnímu. Co se však od té doby hodně změnilo, jsou příchutě. Změna zákaznických chuťových preferencí vedla v průběhu času k přizpůsobení se novým požadavkům. Pilotní cukrová vata prodaná na světovém veletrhu v St. Louis nebyla tehdy vůbec ochucená a měla čistě bílou barvu. Po mnoho dalších desetiletí byla cukrovinka tradičně růžová nebo modrá. V současnosti jsme zase o pár kroků dál – cukrová vata se vyrábí v mnoha více či méně obvyklých barvách a zejména pak příchutích. Existuje dokonce vata ochucená zeleným koprem nebo i vánočním perníkem.

Další směr, který cukrová vata nabrala, je její začlenění do takzvaných mash-up dezertů. V průběhu let začali lidé používat cukrovou vatu jako základ pro různé další neotřelé pochoutky. Setkat se dnes můžete s rolovanou zmrzlinou, která je obalená v cukrové vatě, ochutnat lze i vatové marshmallows nebo palačinky s cukrovou vatou. Světlo světa už spatřila dokonce i pizza s cukrovou vatou. A kdoví, na co se ještě v souvislosti s ikonickou laskominou můžeme ještě těšit.

Text Lea Raif, foto shutterstock

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Stát chce finančně pomoci zvyšování produkce ryb v tuzemsku

13.09.2021 | Stát chce finančně pomoci tuzemskému rybářství tak, aby celková produkce ryb v Česku do roku 2030 stoupla ze současných zhruba 20 000 tun ročně. Podle odhadů ministerstva by mohlo jít o nárůst o 0,4 až dvě procenta, hlavně díky budování nových kapacit.

Pandořina skříňka povinného označování rizikovosti potravin

09.09.2021 | Snahy Evropské komise reagující na tlak některých zájmových skupin i členských zemí EU „usnadnit“ orientaci spotřebitelů ve výběru potravin prostřednictvím systémů barevného označování rizikovosti potravin se podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) zatím jeví jako další ze zbytečných projektů potravinářského inženýrství, který ve svých důsledcích přinese více škody než užitku.

Potravinářský dokument: Nutri-score by mělo řešit velikost porce

14.09.2021 | Systém značení Nutri-score by měl zohledňovat velikosti porce nebo způsoby přípravy polotovarů, jako je například smažení. Doporučuje to dokument odborné skupiny při České technologické platformě pro potraviny, který ČTK předali zástupci Potravinářské komory ČR.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont