Ve víně je pravda, říká se. Ovšem někdy tvrdá. Co se nejvíc falšuje?

Ve víně je pravda, říká se. Ovšem někdy tvrdá. Co se nejvíc falšuje?

28.01.2019 | Jak ukázalo několik šetření z poslední doby, falšování vína se stalo efektivní a jednoduchou cestou, jak se obohatit. Nejčastějšími zjištěnými prohřešky bylo přidávání syntetických glycerolů, barviv, cukrů, vody či vydávání vín jihovýchodní Evropy za mok domácího původu. Novelizace vinařského zákona však situaci na českém trhu znatelně zlepšila. Zdá se, že se začíná blýskat na lepší časy, i když úplně vyhráno podle odborníků ještě zdaleka není...

Falšování potravin má historii stejně dlohou, jako lidstvo samo – první zmínky se nacházejí třeba už v textech pocházejících z dob Římského císařství. Bohužel nejde jen o útok na peněženku spotřebitele a o nekalou hospodářskou soutěž, ale i o možná zdravotní rizika spotřebitele..

Kvalita vína pomalu, ale jistě stoupá

Může být však útěchou, že nápoj, ve kterém je pravda, zároveň patří k nejčastěji kontrolovaným komoditám na trhu, neboť problém falšování vína je v České republice dlouhodobý. Česká a moravská produkce neodkáže pokrýt spotřebu, plochy vinohradů nelze už příliš navýšit a velká část vína se tedy musí dovážet. K celkovému zvýšení kvality vína přispěla i novelizace vinařského zákona, jež zpřísnila prodej sudového stáčeného vína a nové kontroly sudového vína omezily jeho falšování. SZPI hodnotí novelu vinařského zákona, která vstoupila v platnost loni v dubnu a naplno se rozjela od ledna, pozitivně. Přinesla totiž meziročně o polovinu méně nevyhovujících vín.

„Je zatím předčasné mluvit o zásadním zlepšení situace na trhu, údaje však naznačují trend, který bychom rádi udrželi,“ zhodnotil situaci ředitel SZPI Martin Klanica. Inspektoři v předchozích třech letech analyzovali zhruba 1500 vzorků vína – před novelou nevyhovělo až 39 procent, po ní už jen 18. Sami vinaři však nejásají – stěžují si na nadbytek byrokracie i na to, že museli opakovaně použitelné KEG sudy nahradit jednorázovými bag-in-boxy, ze kterých vzniká velké množství odpadu. Nepotvrdily se ale ani obavy o zániku vinoték kvůli přísnějším pravidlům prodeje vína – jejich počet převýšil 6000.

Pálava je problémová

Nová laboratorní metody akreditovaná právě SZPI dokáže odhalit zakázané syntetické aromatické látky ve víně. Tyto látky je možné přidávat do mnoha potravin, nikoliv však do vína. Od roku 2014 odhalila inspekce desítky nápojů, která právě uměla aromata obsahovala. „Aromatické složky do vína přirozeně vstupují z hroznů a další se dotvářejí během fermentace a procesu zrání. Přidání umělých aromat náleží k nepovoleným postupům při výrobě,“ sdělil tiskový mluvčí inspekce Mgr. Pavel Kopřiva. Mezi nejčastěji tímto způsobem falšované odrůdy patřila Pálava.

 Aby byla kontrola vín efektivnější, zavedla SZPI do praxe metodu stanovující tzv. gama-laktony pro odhalování vína s přídavkem syntetického aroma metodou chirální plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Metodu využívá brněnská laboratoř, která se na falšovaná vína specializuje. Laboratoř ověřuje i geografický původ vína nebo nepovolené enologické postupy.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Nenechte se nachytat na babiččinu bábovku nebo domácí sekanou!

15.04.2019 | Možná jste si v obchodě všimli, že někteří výrobci se vám snaží vnutit zdánlivě přidanou hodnotu výrobku, kterou "šikovně" schovávají do označení, že jde o produkt domácí či jako od babičky. Jenže mají na to právo?

Mýty o ovoci a zelenině: Špenát plný železa i pomeranče lepší než antibiotika?

16.04.2019 | Nových, vědecky podložených informací o zelenině, ovoci a luštětinách přibývá. Přesto o nich ještě stále koluje mnoho mýtů a polopravd.

Polský příběh nekončí: Máme tady dalších 540 kilogramů masa se salmonelou

11.04.2019 | Do Česka se dostaly další dvě zásilky kuřecího masa z Polska se salmonelou, dohromady vážily 540 kilogramů. Část masa se snědla, část veterináři dohledali.