Stejný obal, jiná chuť, jiná cena

Stejný obal, jiná chuť, jiná cena

17.08.2015 Mgr. Kateřina Kmecová

Nedávno jsme vás informovali o závěrech velkého srovnávacího testu potravin prodávaných na českém a německém trhu. Nyní přinášíme kompletní výsledky porovnání složení i cen, senzorického hodnocení i chemických analýz. Dozvíte se, zda se v českých obalech skrývají stejné výrobky jako v těch německých, kolik za stejný nákup zaplatíte v Praze a Drážďanech a také, které výrobky odborné porotě více chutnaly.

Pro test jsme provedli nákup dvacítky stejných výrobků v Praze a Drážďanech. A na první rozdíly jsme narazili hned při placení. V České republice jsme za nákup utratili 963 korun, v Německu 824 korun, tedy o 14,4 % méně. Pokud jsme zakoupili zboží v akci, počítali jsme s cenou běžnou, za kterou se výrobek normálně prodává. Cenu německých výrobků jsme převedli na koruny kurzem eura platným v den nákupu.  Všechny výrobky jsme nechali otestovat vyškoleným panelem hodnotitelů z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Vybrané produkty prošly také chemickými analýzami na Státním veterinárním ústavu v Praze.

logo

V eurech je levněji

Z celkového počtu 20 výrobků bylo v Německu levnějších hned 13. Nejvýraznější rozdíly jsme zaznamenali u dětské pochoutky Kinder mléčný řez – v Německu za něj utratíte 5,50 Kč, v Česku dvojnásobek. Nutno poznamenat, že v Německu jsme řez nakupili v balení po 10 kusech, které však v našich obchodech běžně neseženeme. Ovšem do rozdílů bylo mnohem víc: zmrzlina Carte d´Or v ČR za 82, v Německu za 130 Kč, německý tuňák Rio Mare za 71 Kč, jeho srovnatelné množství v ČR za 119 Kč. Výrazně levnější v ČR byl například nápoj v prášku Nestlé Nesquik či jogurt Danone Activia.

rozdily

Jedním z důvodů vyšších cen v ČR je nepochybně výše DPH, která je u nás stanovena na 15 %, v Německu jen na 7 %. Ale není to jistě důvod jediný. Na výrazně větším německém trhu si mohou výrobci lépe optimalizovat náklady na dopravu, distribuci i provoz prodejní sítě. Díky větší kupní síle německých spotřebitelů mají také tamní výrobci větší obrat a marže tak drží níž než v ČR.

Miroslav Koberna z Potravinářské komory ČR vidí jako hlavní důvod odlišných cen zejména obchodní prakticky řetězců působících na našem trhu: „Vezmeme-li v úvahu obrovské rozdíly obou zemí v HDP na hlavu i téměř dvojnásobné průměrné mzdy v Německu, je logické, že by také náklady výrobců měly být nižší a tuzemské zboží proto vysoce cenově konkurenceschopné. Výrobky stejné značky produkované v nových zemích EU by tak měly být levnější než ty ze zemí starých, případně stejně drahé, pokud potraviny pocházejí ze tejného závodu pro celý středoevropský trh.

I kdyby výrobci dodávali stejné výrobky za různé ceny do jednotlivých zemí, nelze předpokládat, že by se jednalo o rozdíly v řádech desítek procent. Je tu tedy jen jediné logické vysvětlení tohoto stavu, a to jsou vysoké obchodní přirážky řetězců, které se ve starých zemích pohybují do 30 %, v nových až do úrovně 60 % až 160 % a více.“

Speciální edice s polovinou salámu

Některé výrobky byly v obou zemích zcela totožné, jiné se lišily místním názvem značky či samotného produktu. V obou případech však spotřebitel uvnitř oprávněně očekává stejný obsah. Navzdory tomu je složení odlišné hned u 11 párů. V některých případech jde jen o drobné odlišnosti, v jiných jsou rozdíly ve složení patrné na první pohled. Jako v případě salámové pizzy Ristorante od dr. Oetkera – česká pizza pod názvem Edizione Speciale je obložena 6 % salámu a kukuřicí, německá je sice bez kukuřice, zato je na ní salámu dvojnásobné množství. Německá pizza je o necelých 7 Kč dražší.

 „Před rokem 2006 jsme prodávali v ČR identický výrobek jako v Německu. Poté jsme pizzu Ristorante zaměnili za Ristorante Edizione Speciale a snížili jsme cenu jednorázově asi o 30 %. Během našich testů se ukázalo, že s ohledem na chuť považují spotřebitelé produkty vyrobené v Německu i Polsku za srovnatelné,“ okomentoval Zdeněk Kvinta ze společnosti Oetker. Hodnotitelé z VŠCHT však byli jiného názoru. Rozdíl mezi oběma výrobky rozpoznali všichni z nich a naprostá většina dala přednost pizze německé.

Cukr vs. sirup

Rozdílné složení mají i všechny nápoje od společnosti Coca Cola. Český zákazník kupuje Coca Colu či Fantu slazenou fruktózo-glukózovým sirupem, do německých nápojů je přidávána sacharóza neboli řepný cukr. Sirup není z výživového hlediska nevhodný, jde však jednoznačně o levnější surovinu, než je cukr.

„Rozhodnutí je v gesci lokálního výrobce, který přihlíží i ke spotřebitelským chuťovým testům v dané zemi. Je také třeba si uvědomit, že české výrobky se sníženým obsahem cukru mají jako důsledek sníženou energetickou hodnotu, což plně koresponduje s  trendem doporučeným WHO,“ okomentovala manažerka komunikace společnosti Coca Cola Kateřina Eliášová. Pokud se však podíváme na složení, české nápoje nižší energetickou hodnotu nemají: Fanta česká 165 kJ, německá 160 kJ/100 ml, Coca Cola česká 190 kJ, německá 180 kJ/100 ml. V čem je tedy přesná výhoda použití levnější suroviny, když jsou oba výrobky prodávány v ČR za vyšší cenu, zůstává tajemstvím.

1

Rozdíly jsou patrné

Každý z 20 hodnotitelů ze senzorického panelu obdržel dva vzorky a posuzoval, zda je mezi nimi rozdíl. Pokud rozdíl poznal, měl stanovit svou preferenci mezi oběma vzorky. Závěr, že se vzorky liší, byl učiněn pouze v případě, že byl počet těchto odpovědí statisticky průkazný. Odlišnost stanovili posuzovatelé v celé polovině případů, dvakrát v situaci, kdy složení obou výrobků bylo zcela totožné. Tyto rozdíly mohou plynout například ze samotného způsobu zpracování suroviny, odlišného skladování či čerstvosti.

Pokud se měli hodnotitelé přiklonit na stranu jednoho z výrobků, byly obě skupiny velmi vyrovnané. Na stranu českého výrobku se porotci přiklonili v osmi případech, na stranu německého v deseti případech a u dvou párů nastala remíza. Nutno podotknout, že v řadě případů byla skóre velmi vyrovnaná, jednoznačných závěrů bylo jen pár. O salámové pizze již řeč byla. Všichni porotci, kteří určili rozdíl u gumových medvídků Haribo, dali přednost jejich německé verzi. V případě Coca Coly, polévky Knorr a Ramy classic se porotci statisticky průkazně přiklonili na stranu českých výrobků.

Vybrané výrobky prošly také chemickými analýzami, které měly určit, zda odpovídají svým deklaracím na obale. Všechny produkty dodržely složení a hodnoty uvedené na obalech, u žádného výrobku se neprokázalo klamání spotřebitele.

VÝSLEDKY VELKÉHO TESTU ČESKÝCH A NĚMECKÝCH POTRAVIN:

 

1

 

2 

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

 

14

15

16

17

18

2019  

2

13

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Šunky nejvyšší jakosti: Rozdíly i porušení vyhlášky

09.09.2021 | Šunky nejvyšší jakosti patří k těm nejkvalitnějším výrobkům z této kategorie masných výrobků, které jsou na trhu k dostání, obzvlášť, pokud jsou navíc ještě nositelkami známek KLASA, Regionální potravina či Vyrobeno podle české cechovní normy. Ale i mezi nejlepšími z nejlepších mohou být rozdíly – v chuti, konzistenci, ale i třeba co se týče plnění povinností legislativy.

Test čokolád: Hodnotitelům jsme předhodili i jedno šidítko

03.06.2021 | Testovat sladké kostičky je za odměnu, zvlášť pro hodnotitele. Ale jen do té doby, dokud jim mezi osmičku mléčných čokolád, které splňují minimální obsah tukuprosté kakaové sušiny, nepřidáte jednoho ošizeného šotka. A přesně to jsme udělali. Odhalení nás samozřejmě neminulo, ostatně stejně jako šotka poslední místo.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont