Stačilo jedno zranění a zrodila se legenda: Kostka cukru je s námi 175 let

25.03.2019 | Za vynálezce kostkového cukru je považován Jakub Kryštof Rad. Legenda ale praví, že za první kostkou stála spíš jeho žena Juliana. V každém případě - vše se odehrálo v Dačicích.

Městské muzeum v Dačicích uvádí, že v první rafinerii tu zřídil v roce 1833 František Grebner. Zpočátku se zde zpracovával pouze třtinový cukr, který byl do Dačic dovážen povozy přes Vídeň z italského přístavu Terst, po roce 1844 rafinérie zpracovávala již výhradně řepný cukr z domácích zdrojů.

Rafinerie přinesla do města hospodářské oživení, přivedla sem řadu odborníků, vznikla nová pracovní místa. V roce 1839 se však podnik dostal do finančních potíží a rozhodování o dalších osudech přešlo do rukou Grebnerových společníků, kteří povolali na jaře roku 1840 nového ředitele – Jakuba Kryštofa Rada z Vídně, rodáka ze švýcarského Rheinfeldenu. 

Když si Radova žena Juliana nešťastně poranila prst při odsekávání kousků z cukrové homole, její muž  nechal vyrobit mosazné mřížky se 400 čtvercovými otvory. Do těch se nasypala cukrmoučka a pod lisem se pomocí šroubového vřetena a otočného vahadla vytlačily na dřevěnou podložku kostky, které byly dopraveny na police v sušárně. Tam se sušily 10 až 12 hodin.

Kostky cukru se už tenkrát vyráběly ve dvou velikostech: jedna měla hranu o velikosti 3/5 palce (zhruba 2 cm) a druhá byla o rozměru 1/2 palce (1,2 cm). S pomocí 6 lisů se denně mohlo v Dačicích vyrobit až 112 q kostkového cukru.

V lednu 1843 získal Rad na výrobu kostkového cukru patent a na podzim téhož roku je začal vyrábět pro trh pod názvem čajový cukr (Thee-Zucker) či vídeňský kostkový cukr (Wiener Würfelzucker).

V roce 1843 patent prodal za 12 tisíc zlatých rafinerii, kterou ještě tři roky řídil. Potom se odstěhoval s rodinou zpátky do Vídně, kde pracoval jako tajemník hospodářské komory, podnikal neúspěšné pokusy se zavedením optického telegrafního systému a nakonec se vrátil do původní branže. Mimo jiné vydal ročenku cukrovarů a rafinerií v Rakousku-Uhersku. Zemřel ve Vídni 13. října 1871 ve věku 72 let.