Sojové maso a vegetariánský burger jako klamání spotřebitele

Sojové maso a vegetariánský burger jako klamání spotřebitele

19.09.2019 | Jedním ze způsobů klamání spotřebitele, o němž se v naší zemi na rozdíl od dvojí kvality potravin téměř nemluví (přestože zahrnuje celé rozsáhlé skupiny potravinářských produktů), je označování výrobků rostlinného původu názvy potravin původu živočišného. Třeba „sojové maso“ nebo „vegetariánský burger“. Takové pojmy jsou ale v rozporu s platnou evropskou legislativou.

Konkrétně pak se směrnicí z roku 2011, která takovou praxi považuje právě za klamání spotřebitele. Uvedená směrnice byla ovšem dosud formulována pouze obecně, a v praxi proto nebyla často dodržována, především u výrobků z masa. Z toho důvodu došlo letos na jaře v Evropském parlamentu k jejímu zpřesnění, a to formulací „Názvy, které spadají pod Článek 17 směrnice 1169/2011, jež se nyní používají pro masné výrobky a úpravy, by měly být vyhrazené výhradně pro výrobky s obsahem masa“. 

Což znamená, že vegetariánské analogy produktů z masa budou muset být ze zákona označovány jinak, než výrobky skutečně obsahující maso. Obdobně již posuzuje evropské názvosloví potravin mlékárenskou produkci, a pokud někdo používá na obalech vegetariánských sýrů nebo jiných mlékárenských výrobků či přímo mléka název „mléko“, pakliže byly takové potraviny vyrobeny z rostlinných surovin (výjimkou je kokosové), jde o zakázanou a také žalovatelnou praktiku. Název kokosové, sójové nebo třeba makové mléko je tak klamáním spotřebitele.

Cílený profit

To samé by se mělo v budoucnosti týkat veganských a vegetariánských burgerů, steaků, párků nebo klobás (a dalších výrobků), a jejich výrobci by měli spotřebitelskou veřejnost na jiné názvy připravovat. To se ovšem, alespoň u nás, vůbec neděje, a přestože nabídka veganských produktů stále roste (a navíc je často chuťově i vzhledově s masnými originály téměř totožná), označují se názvy masných výrobků neustále.

To samozřejmě výrobcům klasických masných produktů vadí, neboť názvy potravin živočišného původu mají nějakou historii a image, do níž bylo v minulosti investováno nemálo finančních prostředků jak z pohledu hledání optimálních receptur, tak marketingové podpory. Na tom všem veganské a vegetariánské analogy v zásadě parazitují, neboť slova jako „burger“ nebo třeba „klobása“ jsou mezi spotřebiteli známé a není tak třeba vysvětlovat, o jaký produkt jde či jak vlastně vůbec vypadá.  Právě to ale může být dokonce i zdravotním rizikem.

Podepíšete se pod petici?

„Spotřebitelé by měli mít možnost vycházet ze spolehlivých informací, které odráží vlastnosti výrobku. Je důležité mít na paměti, že každý potravinový výrobek má své specifické složky, a proto vlastní výživové vlastnosti a vlastnosti. Aby se zajistila spravedlivá hospodářská soutěž a transparentnost pro spotřebitele, mělo by se zamezit používání stejných názvů výrobků z různých kategorií potravin,“ uvádí se v preambuli k petici "Let my meat be meat“, kterou kterou iniciovali zástupci výrobců masných produktů v rámci EU. Uvedená petice je přitom reakcí na předchozí veganské a vegetariánské petice, které se naopak proti změně navrhované Evropským parlamentem staví.

Z pohledu spotřebitele je přitom skutečně podstatné, že rostlinné analogy masných výrobků mají prokazatelně jiné vlastnosti než původní masné výrobky. Spotřebitel tak připisuje rostlinným analogům vlastnosti, které daný výrobek nemá, ať již je to jeho složení (veganský burger je samozřejmě vyroben z jiných surovin než burger standardní), způsoby skladování, doba trvanlivosti a především vliv na lidský organismus a jeho zdraví. Ne vše se totiž spotřebitel dozví z informací na obalech výrobků, nehledě na to, že řada z nich se jak v masné podobě, tak i v rostlinné alternativě prodává bez obalů.

Hlasitý hlas EU

V čele zemí, které požadují zákaz označování rostlinných analogů názvy tradičních masných výrobků, je Francie. Velmi aktivní je však také ČR prostřednictvím Českého svazu zpracovatelů masa. Podle ředitele svazu Jana Katiny navrhla proto česká strana seznam 56 výrobků, které by neměly být zneužívány pro názvy rostlinných analogů. „Zatímco v zahraničí se to týká především pojmů jako burger nebo steak, u nás se za názvy masných výrobků schovávají hlavně rostlinné alternativy párků a klobás,“ konstatuje Katina. Opatření podle jeho slov podporují všechny rozhodující země EU, včetně Německa, které v předchozích diskusích o zákazu názvů masných výrobků pro rostlinné analogy váhalo. Především proto, že někteří výrobci uzenin v Německu začali veganské alternativy klasických uzenin vyrábět také, neboť si od toho slibovali rozšíření odbytu svých produktů a možnost vyjít vstříc zájmu veganských a vegetariánských spotřebitelů. „Nakonec se ale ukázalo, že o tento typ výrobků nebyl očekávaný spotřebitelský zájem,“ podotýká Katina.

Pakliže jsou pro takový krok dvě rozhodující evropské země, lze celkem logicky očekávat, že se tento postoj v rámci označování potravinářských výrobků v EU dříve či později prosadí. Spíše však dříve, byť nové složení Evropského parlamentu a vytyčování vlivu jednotlivých politických frakcí nějakou dobu potrvá, a kromě toho musí nejen nový Evropský parlament, ale i Evropská Komise řešit o řád důležitější problémy, jako je třeba podoba Společné zemědělské politiky EU od roku 2021. Již dnes je jasné, že se start sedmiletého rozpočtového období od tohoto data nestihne a členské státy EU čeká, minimálně v této oblasti, nějaké přechodné období. Na druhou stranu, vzhledem k tomu ale, že zákaz zneužívání názvů potravin živočišného původu má už svůj precedent v mlékárenství, neměl by to být zas tak velký problém.

Jeden kotouč, prosím

V tisku se tak již v předchozích měsících vyrojily návrhy, jak by mohly názvy pro rostlinné analogy vypadat – například masový karbanátek by se mohl ve své rostlinné alternativě nazývat „kotouč“. Už i z tohoto příkladu je ale zřejmé, že hledání nových názvů nemusí být jednoduché – pokud by třeba někdo konstatoval, že měl dnes kotouč s bramborovým salátem, asi by málokdo rozuměl, co tím chtěl básník říci. V tom ale zároveň tkví podstata odporu veganů a vegetariánů se názvů masných výrobků pro své, zcela nemasné výrobky vzdát. A v tom zase současné zneužívání názvů burgerů či klobás pro rostlinné analogy.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Povinné třídění kuchyňského odpadu: Jak by to vypadalo?

01.04.2021 | Kuchyňský odpad tvoří velkou část celkového odpadu, do budoucna bude třeba tuto otázku stále více řešit. Pilotní provoz už zahajují Teplice. Město si proto pozvalo firmu JRK, která dnes ve sběrném dvoře odpadky z některých popelnic roztřídí a spočítá, kolik gastroodpadu se v nich nacházelo. Město se tak dozví, kolik kuchyňského odpadu bude potřeba vytřídit.

Test rybích prstů: Kolik rybího masa doopravdy obsahují?

12.04.2021 | Žádný ze spotřebitelů patrně nečeká, že konzumace rybích prstů je nejvhodnější cestou, jak vyrovnat absenci rybího masa v jídelníčku. Obalované rybí výrobky by měly platit spíš za „nouzovku“, která je rychle hotová a svou chutí uspokojivá – tedy když dobře vyberete. Dobrou zprávou je, že vybrat se dá. Některé výrobce musíme opravdu pochválit. Hned tři výrobky se totiž pohupovaly i pod hranicí výsledné dvojky.

Ve většině zemí EU nepředstavuje údajně dvojí kvalita větší problém

06.04.2021 | Dvojí kvalita potravin, tedy prodej potravin ve stejném obalu, ale odlišného složení, je v naší zemi tématem už mnoho let. Jako prakticky všechny problémy překryla sice v poslední době i toto téma pandemie koronaviru, přesto je ale v současné době možná aktuálnější, než se na první pohled zdá.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont