Sedmikrásky nejsou jen na parádu + tipy, co si venku ještě nasbírat

Sedmikrásky nejsou jen na parádu + tipy, co si venku ještě nasbírat

07.06.2021 | Jedním z mnoha důsledků pandemie koronaviru je všeobecná snaha spotřebitelů posilovat imunitu, například prostřednictvím sbíraných nebo nakupovaných bylinek. Ze dvou zmíněných alternativ je přitom vhodnějším řešením ta první, tedy aktivní sběr i proto, že samotný pobyt v přírodě je prostředkem k posilování imunity také.

Sběrem léčivých a v gastronomii využitelných bylinek se logicky zvyšuje i pohybová aktivita, při pobytu v přírodě navíc dýcháme vzduch obsahující mnohonásobně vyšší počet záporných iontů, než jaký je jejich počet v uzavřených místnostech nebo v prostředí měst. Záporné ionty přitom na sebe nabalují a ze vzduchu odstraňují prach, spory plísní, bakterie a viry. Ke sběru jarních bylinek se část veřejnosti vrací už několik posledních let, mimo jiné i díky kampaním, které na zdraví prospěšné bylinky poukazují. Bohužel je třeba konstatovat, že spektrum takto prezentovaných bylinek je velmi úzké, přičemž více než polovinu z nich tvoří každoročně opisovaná doporučení sbírat medvědí česnek. Nic proti tomu, pro přírodu i pro člověka by ale bylo spíše žádoucí upřít pozornost i na jiné druhy bylinek, které také pomáhají při podpoře imunity, a jejichž přínos nespočívá jen v obvykle doporučovaném obohacení jarních salátů.

Bylinky, to není jen medvědí česnek

To ostatně potvrzuje i Helena Pluháčková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), podle níž léčivky působí komplexně a dlouhodobě a „není dobré upnout se na jeden druh, k čemuž někdy vede i reklama ve sdělovacích prostředcích“. Podle MENDELU se přitom v ČR v praxi používá cca 300 druhů léčivých rostlin, z toho asi 70 se dá nasbírat ve volné přírodě a asi 30 druhů lze s úspěchem přímo pěstovat v našich podmínkách. A to také děje, jak dokumentuje statistika MENDELU. Aktivně sbírat navíc není možné všechno - mezi sbírané druhy, na které se nevztahují žádná omezení (kromě zákazu sběru na chráněných územích), patří růže šípková, černý bez, kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, bříza bělokorá, řebříček obecný, podběl lékařský, jitrocel kopinatý, kostival lékařský, jahodníky, třezalka tečkovaná, maliník obecný nebo ostružiník křovitý. Už z tohoto neúplného výčtu je ale zřejmé, že zmiňovaný česnek medvědí není zdaleka jedinou bylinkou, kterou si lze, a to právě i v jarních měsících, obohatit jídelníček a také i posílit imunitu.

Obyčejný šnytlík podporuje trávení

Představme si proto alespoň několik jiných alternativ bylinek, které je možné také doma využít. Tou první, typicky jarní a navíc dlouhodobě skladovatelnou je lesní pažitka, přírodní obdoba na zahrádkách hojně pěstovaného „šnytlíku“. Lesní pažitku poznáme v porostech lesních trav podle znatelně tmavší barvy a dutých stvolů, a také intenzivní pažitkové vůně. Výhodou je, že si lze doma uchovat lesní pažitku po celý rok, stačí jen pokrájet stvoly na menší kousky, vložit do igelitového obalu a skladovat v mrazáku. Minimálně ze svého příjemného aroma neztratí takto skladovaný lesní šnytlík vůbec nic – dokonce i po dobu několika let. Lesní pažitka podporuje chuť k jídlu, působí blahodárně při trávicích procesech a má také protikarcinogenní a protisklerotické účinky. Je vhodnou ingrediencí prakticky do všech pokrmů, navíc snižuje krevní tlak a nemá téměř žádné kalorie – v množství 100 gramů pažitky (i lesního šnytlíku) je pouze zhruba 30 kalorií.

Sedmikrásky nejsou jen na ozdobu

Další z neprávem opomíjených, a navíc všudypřítomných bylinek je sedmikráska chudobka, přičemž při sběru je dostupnost sedmikrásek značnou výhodou – zdaleka ale ne jedinou. Květy sedmikrásek se dají konzumovat ještě čerstvé rovnou při sběru (samozřejmě v případě, že příslušná lokalita, kde sedmikrásky sbíráme, není nijak chemicky ošetřena), důležitější je ale právě v současné době skutečnost, že látky obsažené v sedmikráskách pomáhají mimo jiné při onemocnění dýchacích cest a kašli a jsou přírodním lékem proti zimničné horečce a chřipce. Konzumace květů sedmikrásek se doporučuje i jako močopudný prostředek a zlepšuje látkovou výměnu v játrech či žlučníku. Rozdrcené listy sedmikrásek lze použít jako obklad na rány po bodnutí hmyzem, výluh ze sedmikrásek ulevuje od bolesti zubů a je prevenci vůči zánětům dásní. Z květů sedmikrásek lze podomácku vyrobit celou řadu produktů, zdaleka nejen všeobecně známý čaj. Připravit si lze mimo jiné také sedmikráskový med, olej, sirup nebo různé tinktury pro kosmetické účely, sedmikrásku lze ale samozřejmě také použít do různých jarních salátů a uvařit si lze i sedmikrásovou polévku, kde je ovšem květ sedmikrásky především zdobným prvkem.

Podběl si poradí se záněty

Třetí typicky jarní bylinkou je zejména v minulosti hojně využívaný podběl lékařský, jehož jasně žluté květy si prakticky nelze s jinou bylinkou rostoucí brzy zjara splést. Poznávacím znamením je také absence listů, které se objeví až později, kdy už ale podběl nekvete - i listy mají přitom léčivé účinky. Podbělu jsou přisuzovány protizánětlivé účinky a čaj nebo vývar z podbělu se proto používá při zánětech horních cest dýchacích i pro snadnější odkašlávání, k léčení chřipky, astmatu či bronchitidy. Má také mírné močopudné účinky a pomáhá i při zánětech močového měchýře. Podběl je také vhodný pro osoby s cukrovkou, neboť obsahuje zinek napomáhající využití inzulínu.

Naopak pravidelná konzumace čaje či vývarů z podbělu se nedoporučuje dětem a těhotným ženám kvůli obsahu některých alkaloidů. V lidovém léčitelství je pak podběl doporučován při zánětech žil a hojení ran. Chuť květů podbělu i čaje z nich je mírně hořká, což je způsobeno přítomností tříslovin. I proto je vhodné kombinovat čaj z podbělu s dalšími bylinami, třeba s usušeným květem hluchavky nebo s některým z druhů violek, které také rostou brzy na jaře a mají naopak chuť nasládlou.

Dejte si čaj z lístků šípků nebo kopřivy

Celkem tradičně využívanou bylinou jsou přitom v naší zemi také mladé listy kopřivy dvoudomé, zejména jako přídavek do nádivek, ke stejnému účelu lze ale také využít všechny druhy listů mladých kopřiv, včetně hluchavek. Z nich se ale sbírají spíše bílé květy, což je docela piplačka, ale výhodou je, že květy hluchavky jsou přirozeně sladké a jako takové se dají (stejně jako sedmikrásky) konzumovat už při sběru. Pro milovníky čajů z jarních bylinek lze také doporučit čerstvě rašící výhonky listů šípku, ale i malin, jahod či ostružin. Samozřejmostí při takovém sběru by mělo být, že příslušné keře nezbavíme budoucích listů devastačním způsobem. Z každého keře je tak třeba sebrat pouze několik mladých výhonků.

Text Petr Havel, foto shutterstock 

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Jak na rozmrazování potravin? Toto si zapamatujte

04.08.2021 | Mražené potraviny mohou obsahovat bakterie, které mohou po rozmrazení růst a způsobit otravu jídlem. Správné postupy rozmrazování snižují pravděpodobnost nemocí přenášených potravinami a snižují  také  potravinový  odpad.

Trhy ještě nejsou zcela bez rizik. Inspekce varuje před špatnou teplotou i kontaminací

28.07.2021 | Státní veterinární správa (SVS) v rámci své dozorové činnosti dlouhodobě kontroluje také prodej potravin živočišného původu na farmářských trzích. Přestože se počet závad při tomto druhu prodeje z dlouhodobého hlediska snižuje, je v porovnání s jinými oblastmi veterinárního dozoru stále poměrně vysoký.

Konec plastových příborů nemusí být přínosem pro životní prostředí

03.08.2021 | Snaha na všech možných úrovních omezit používání, a tedy i výrobu plastů, je v současné době předmětem celé řady výzkumných programů a projektů i součástí marketingu komerčních společností. Má to svou logiku, neboť finálním cílem má být zlepšení stavu životního prostředí, což je celospolečenská a obecně správná globální mantra. Jenže ne všechny kroky vedou k úspěšnému cíli.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont