Poznáte, kdy se vás snaží nekalí výrobci ošidit?

Poznáte, kdy se vás snaží nekalí výrobci ošidit?

10.06.2019 | Podvodů v oblasti potravin klesá, ani tak ale ještě nemáme vyhráno. Neoprávněný finanční zisk je pro řadu nepoctivých výrobců stále lákavý a nám, jako spotřebitelům, nezbývá než vědět, jak se takovým produktům vyhnout.

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce je podvod v oblasti potravin jakékoli uvádění na trh takových potravin, u kterých se zjištěná vada týká samé podstaty, charakteru nebo původu potraviny. Dochází přitom k porušení požadavků právních předpisů na jakost potravin. Takové potraviny mohou být úmyslně modifikované nebo chybně označené, pak spotřebitel kupuje potravinu, která není tím, za co se vydává. 

Dozorové orgány provádějí kontroly na základě analýzy rizika, jinými slovy soustředí se na ta nejproblematičtější místa na trhu. Není však v jejich možnostech zkontrolovat všechny potraviny uváděné na trh. Nejlepším kontrolorem je proto poučený spotřebitel, který umí hájit svá práva. Užitečnou pomůckou mu může být web Potraviny na pranýři, který informuje zejména o nevyhovujících šaržích potravin zjištěných úřední kontrolou SZPI.

Kdy nejde o prohřešek?

Pro mnoho druhů potravin existují levnější náhražky. Jejich prodej je legální, pouze pokud jsou řádně označeny a spotřebitel se tak může dovědět, že se jedná o náhražku. Ve většině případů výrobci své potraviny v tomto smyslu označují správně, chyby se však dopustí až prodejce, který náhražku nabízí klamavým způsobem. Příkladem je prodej kakaové pochoutky, která je na regálovém štítku prezentována jako čokoláda, mléčných výrobků s rostlinnými tuky, které jsou nabízeny jako sýry, popřípadě šumivé nápoje, které nejsou prodávány odděleně od šumivých vín.

Právní předpisy poměrně striktně stanoví, jaké údaje musí být uvedeny na obalu potraviny. Tyto údaje samozřejmě musí být nezkreslené a pravdivé. Výrobci se však někdy dopouštějí klamání, když například na výrobku naznačují určitý původ, který neodpovídá realitě, například parmská šunka vyrobená v Německu, švýcarský sýr z Polska apod. Jinou formou klamavého označování jsou potraviny, které deklarují obsah určitého množství živin, vyšší podíly některých složek či naopak absenci jiných (bez cukru, bez tuku), třebaže tyto údaje se neshodují se skutečným složením potraviny.

Pozor si dejte na:

Medy_
Jsou zcela přírodní potravinou, není dovoleno do nich přidávat žádné aditivní látky a samozřejmě jej nelze nastavovat, například přidáním cukrů nebo cukerných roztoků. Analytické metody se nicméně stále vyvíjejí a dnes lze pomocí laboratorních rozborů prokázat, že do medu byly cukry přidány uměle. Inspekce se již v minulosti s takto falšovanými medy setkala.
Burčák:
Patří k českým specialitám. Vinařský zákon přesně definuje období, kdy lze burčák prodávat, kolik alkoholu musí mít, že jej lze vyrobit pouze z tuzemské vinné révy. Zároveň je zakázáno, aby byl tento kvašený nápoj naředěn vodou. Takové jednání je považováno za klamání spotřebitele. Inspekce již několik let pravidelně kontroluje prodej burčáků a pravidelně se daří zachytit několik vzorků, v nichž je laboratorně prokázán přídavek vody
.

Víno:

Inspekce pravidelně kontroluje, zda při výrobě vín nebylo použito zakázaných enologických (vinařských) postupů či jiných podvodných praktik týkajících se vín na trhu. Mezi parametry sloužící k detekci falšování vín patří: zjištěná syntetická barviva, nespecifické antokyany, přídavek vody, původ etanolu, etanol z přidaného cukru, přídavek sacharózy, maltózy, geografický původ hroznů použitých pro výrobu vína, dále také přídavek syntetického glycerolu, kyseliny citronové a sladidel. Mezi další parametry patří výskyt chuti a vůně, která neodpovídá vínům vyrobeným z révy vinné. Z hlediska označování se nově posuzují i náležitosti průvodních dokladů k přepravovanému vínu.

Džemy:

Rovněž pro džemy existují přesné jakostní požadavky. Jak pro normální džem, tak pro výběrový džem jsou předepsány minimální hmotnostní podíly ovoce, jež musí výrobce dodržovat. Pravidelně každý rok jsou odhalovány výrobky, které tento minimální hmotnostní podíl nesplňují či dokonce část tohoto podílu tvoří jiné, levnější druhy ovoce. Například jahodový džem, v němž je jahodová složka částečně nahrazena jablky.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Privátky BILLY porazily ve Volbě Spotřebitelů i ostřílené stálice

14.06.2019 | Společnost BILLA zabodovala v letošní anketě Volba spotřebitelů 2019, kde získala hned několik ocenění. Šest z nominovaných produktů napříč privátními řadami byly zvoleny novinkami roku 2019 v několika kategoriích, ocenění si odnesly výrobky privátních značek BILLA, BILLA Premium, Clever A FREE.

Pesticidy v potravinách (a zbytečná panika okolo nich)

12.06.2019 | Pesticidy, tedy látky k hubení chorob rostlin a plevele, v potravinách téměř nejsou. Vychází to z četných kontrol. Z celé tisícovky kontrolovaných plodů nevyhoví jen necelé tři desítky.

Češi vypijí průměrně 98 litrů minerálky ročně

18.06.2019 | Z ochucených vod zákazníci nakupují tradičně nejvíce citronovou, pomerančovou a příchuť lesního ovoce. Vzrůstá ale i obliba i jahody, grapefruitu a mixu citrusů. Podle posledních údajů maloobchodního auditu společnosti Nielsen tvoří minerálky a stolní vody u nealka až 61 procent veškeré jeho spotřeby, která celkově roste.

Vychází červnový CZ TEST

V prodeji již od 27. 5.