Potravinové sbírky budou tradicí

Potravinové sbírky budou tradicí

10. 4. 2014 | O hlavních úskalích potravinové charity jsme si povídali s Fabricem Martin-Plichtou.

Potravinové banky patří mezi hlavní aktéry v problematice plýtvání potravinami a v České republice. O hlavních úskalích potravinové charity, která je komplikována zkostnatělou legislativou, jsme si povídali s Fabricem Martin-Plichtou, ředitelem české Federace potravinových bank.

Jak dlouho potravinové banky v ČR fungují?

První banka v ČR vznikla v roce 1992, po několika letech ale ukončila činnost. Potravinové banky jsme obnovili v roce 2006 otevřením první banky v Praze. Dnes jich existuje šest a připravujeme sedmou v Brně. Doufáme, že v brzké budoucnosti jich bude přibližně dvanáct.

Kdo potravinové banky zřizuje?

Většinou se dá dohromady několik charitativních organizací, které založí regionální potravinovou banku. Často jsou ale prvotním hybatelem i osoby, které pociťují potřebu řešit problémy plýtvání potravinami a chudoby.

S jakými řetězci spolupracujete? Jakým organizacím pak darované potraviny dodáváte?

Dnes spolupracujeme s řetězci Makro, Tesco, Globus a Albert. Připravujeme spolupráci s dalšími, např. s Intersparem. Našich šest potravinových bank zásobuje více než 130 organizací, mezi největší patří Naděje, Armáda spásy, různá zařízení a místní pobočky české Charity, Klokánku, různé azylové domy pro bezdomovce či matky s dětmi.

potraviny

Jaký objem potravin obchodní řetězce vyhazují?

Přesná ani přibližná čísla nejsou známá. I když se všechny firmy snaží minimalizovat ztráty, jsou to tisíce tun potravin ročně. Jedná se především o čerstvé potraviny, kterými se ale částečně krmí zvířata. Známá není ani struktura plýtvání potravinami v ČR. Vchází se ze zahraničních průzkumů, které říkají, že největší podíl plýtvání je v domácnostech a nejmenší u řetězců. Mezi nimi se nacházejí prvovýrobci a potravinářské firmy. Prostor pro zlepšení je u všech a potravinové banky chtějí být partnerem právě pro firmy, aby jim pomohly řešit tuto problematiku.    

Mohou řetězce potravinové bance věnovat jakékoli zboží – netrvanlivé výrobky, ovoce a zeleninu, výrobky s narušenými obaly nebo nesprávným označením?

Ano, to je dokonce smysl potravinových bank. Všechno jsou to nezávadné potraviny a seškrabaný obal nebo nesprávné označení neohrožuje příjemce naší potravinové pomoci. Jen potřebujeme vědět, proč je zboží stáhnuté z trhu, abychom správně informovali naše klienty.

Potraviny v jaké hodnotě české potravinové banky od řetězců ročně dostávají? Kdo další do nich přispívá?

Do potravinových bank přispívají i potravinářské firmy, dokonce stále větším dílem. V roce 2013 potravinové banky dostaly skoro 300 tun potravin v hodnotě 20 milionů korun.

Jak se díváte na zákonnou povinnost odvádět z darovaných potravin DPH? Jak je nastavena v jiných zemích?

Většina zemí EU už vyřešila tuto otázku různými způsoby – novelou zákona o DPH, nařízením vlády nebo metodickými pokyny ministerstva financí. Věřím, že brzo tato povinnost bude i v ČR minulostí. Je to jenom otázka dobré vůle a selského rozumu zainteresovaných aktérů, aby našli nejlepší způsob řešení ve zdejších podmínkách. Ze zkušeností našich zahraničních kolegů víme, že v případě zrušení povinnosti platit DPH u darovaných potravin, by se jejich objem výrazně zvýšil. To nám potvrdili i naši stávající dárci, kteří by tuto změnu samozřejmě uvítali. 

Jak úspěšná byla první potravinová sbírka? Jsou Češi solidární národ?

První národní potravinová sbírka byla velmi úspěšná. Ukázala, že Češi jsou solidární a že přijali s pochopením tento koncept, který už existuje v Evropě mnoho let. Druhá národní potravinová sbírka proběhne 22. listopadu. Chceme, aby se tato akce stála tradicí těsně před nebo na začátku adventu.

V poslední době se téma plýtvání potravinami stalo velmi sledovaným. Co k tomuto nárůstu zájmu přispělo?

Je to spojeno s udržitelným rozvojem, výroba potravin vyžaduje hodně půdy, vody, dobré povětrné podmínky, energie. V situaci, kdy počet obyvatel na zemi stále roste, zemědělská půda ubývá nebo je degradovaná, kdy klimatické změny ohrožují pravidelně úrodu různých důležitých plodin v mnoha zemích, vyvstane otázka, zda budeme moci vyrábět dost potravin pro všechny za rozumnou cenu. Jedno z možných řešení je méně produkovat, je tedy třeba méně plýtvat, aby vyprodukované potraviny stačily všem a současně by docházelo k menšímu poškozování životního prostředí. Pro spoustu lidí je nepochopitelné, jak je možné tolik plýtvat a zároveň mít tolik chudých, pro které je jídlo velice drahá záležitost.

plytvani

Co jsou potravinové banky?

Potravinové banky shromažďují zdarma potravinové i zemědělské přebytky, přebytky produkce potravinářského průmyslu či z veřejných jídelen a restaurací, skladují a rozdělují je humanitárním nebo charitativním organizacím. Jejich cílem je předcházet plýtvání a zároveň odstranit chudobu a hlad. Potřebná zařízení a režijní náklady jsou financovány subvencemi místních nebo regionálních samospráv, firemními dary, příspěvky servisních klubů nebo občanů a také účastnickými příspěvku distribuujících neziskových organizací. Potravinové banky rozdělují darované potraviny jedině mezi neziskové organizace a sociální instituce, jejichž náplní je doprovázet osoby v těžkých životních situacích, aby mohly znovu najít své místo ve společnosti. Nabízejí také neziskovým organizacím vzdělávací programy věnované potravinové bezpečnosti a dietetickým principům.

Plýtvání v číslech

  • České republice se vyprodukuje odhadem 729 tisíc tun potravinového odpadu ročně, což představuje více než 69 kg na osobu (víc než 5300 kg za život)
  • Evropské unii je ročně vyhozeno asi 89 milionů tun potravin, a to zejména na úrovni domácností (43 %) a v potravinářském průmyslu (39 %)
  • Potravinové ztráty v Evropě a Severní Americe představují 280 až 300 kg a v subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii 120 až 170 kg na osobu za rok
  • V průmyslově vyspělých zemích se ročně znehodnotí jídlo asi za 680 miliard dolarů, v rozvojových zemích přibližně za 310 miliard dolarů.
  • V rozvojových zemích jsou ztráty při zpracování 40 %. V rozvinutých zemích připadá 40 % ztrát na maloobchod a domácnosti
  • bohatých zemích vyhodí člověk průměrně 95 až 115 kg potravin, zatímco v rozvojových zemích to je 6 až 11 kg
  • Každoročně se v bohatých zemích vyhazuje téměř stejné množství potravin (222 milionů tun), jaké se vyprodukuje v subsaharské Africe (230 milionů tun)
  • 300 milionů tun potravin ročně je likvidováno ve fázi, kdy je možné je ještě konzumovat. To je víc, než je produkce potravin v subsaharské Africe

(Zdroj: Informační centrum OSN v Praze, Glopolis)




PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Jak se žije bez lepku?

15. 10. 2014 | Někomu život bez lepku naordinovali lékaři, jiný si jej vybral dobrovolně sám. Jaké jsou výhody a nevýhody bezlepkové diety?

Podzim, čas polévek a kulaté zeleniny

24. 9. 2014 | S příchodem chladných podzimních dní se mění počasí i naše chutě. Přestáváme se poohlížet po lehkých salátech a dostáváme chuť na něco vydatnějšího.

Na houby bez košíku

18. 12. 2015 | Ačkoli si naprostá většina rodin alespoň jedenkrát za rok do lesa na houby vyrazí, musí řada domácností své zásoby doplnit také na tržištích nebo nákupem u cesty. Je však bezpečné tyto houby kupovat? A jaké platí pro prodej hub pravidla? Jak si s houbami poradit, aby nám nepřinesly více škody než užitku?

Aktuální číslo

V prodeji od 1. 10.