Pes v potravinářství? Ale jo, při těchto činnostech boduje!

Pes v potravinářství? Ale jo, při těchto činnostech boduje!

02.08.2021 | Pes je přítel člověka, to pravděpodobně nikoho ani nepřekvapí, na rozdíl třeba od informace, že pes je i přítel potravinářského průmyslu. Do provozu samozřejmě nepatří, zato na poli, v lese nebo v areálu palírny, se stává důležitým článkem, který se podílí na tom, aby se na náš stůl dostala ta nejvyšší kvalita.

Psí čich patří na seznam nejdokonalejších darů přírody. U průměrného psa je asi sto tisíc krát citlivější než ten náš. Pak ale existují plemena, která mají ještě vyšší čichový potenciál. Obecně do této kategorie spadají honiči, protože mají dlouhé uši i čenich. Skvělí „stopaři“ i těch největších pachových nuancí jsou ale i labradoři, ti dokážou identifikovat pachovou stopu starou dokonce několik měsíců. Platí přitom, že psi mají oproti fenám genetickou výhodu, vědci se domnívají, že je to proto, aby lépe našli vhodnou samici, která bude jejich genetický kód šířit. Je zřejmé, že člověk s padesáti až šedesáti čichovými receptory nemůže těm psím dvěma až třemi stům konkurovat. Člověk těch psích ale na rozdíl od psa samotného umí využít. A už dávno neplatí, že jen v kriminálním remízku.

Živý detektor nemocí

Psí čich se využívá například i v medicíně. Podle dat Českého centra signálních zvířat umějí psi detekovat i rakovinu. „Trénovaní psi jsou schopni zjistit nádorová onemocnění v jejich nejranějších fázích. Ty v současné době medicína neumožňuje identifikovat žádnou běžnou diagnostickou metodou,“ píšou výzkumníci centra na svých oficiálních stránkách. Dodávají, že psi mohou zvlášť pomáhat při odhalování rakoviny plic a rakoviny vaječníků, kdy se lékaři často dostávají k diagnostice až v pozdních stádiích, ve chvíli, kdy už není prognóza ve většině případů příznivá. Také se zde zmiňuje fakt, že výcvik psa k tomuto úkonu je mnohonásobně levnější než analýzy na nejmodernějších specializovaných přístrojích.

Pes „whisky-znalec“

Potravináři ale rozhodně nezůstávají pozadu a čich cvičeného čtyřnohého mazlíčka využívají ve svém oboru také. Vysoké smyslové senzitivity psa je využíváno například v jedné ze skotských destilérek. Na jihu země, konkrétně v Girvanu, totiž využívají ročního Rocca coby bodyguarda kvality sudů. Whisky je poměrně choulostivá. Na jejím chuťovém profilu se projeví i počáteční stadia plísně nebo jiných kazů dubového dřeva, ve kterém zraje. Rocco byl cvičen celých šest měsíců, aby poznal vůni čehokoliv, co není správné při zrání whisky. „Při výrobě vína se běžně užívají mechanické "čenichy", ale my jsme chtěli zachovat tradici řemeslné výroby a využít psí superčich na kontrolu kvality výroby. Jeho schopnost očuchat velký počet sudů za velmi krátkou dobu z něj dělá skvělého člena našeho zručného týmu," uvedl Chris Woof z vedení společnosti.

Objevené poklady země

Říká se, že kdo jednou ochutnal lanýže, zamiloval si je, a ten, kdo ne, jen nepochopil to, co mohou nabídnout. Jejich exkluzivitu, a nejen co do ceny, ostatně potvrzují i lukrativní lanýžové dražby. Například nejdražší lanýž století se našel v roce 2007 a vážil 1,5 kg. Vydražen byl nakonec za neskutečných 330 000 dolarů, tedy zhruba 8 400 000 korun. A přesto je to „jen“ houba.

Zajímavé přitom je, že aniž by takoví staří Summerové dokázali přepočítávat hodnotu věcí tak, jako to umí 20. a 21. století, už tehdy šlo o ceněnou komoditu. Filozof Cicero je označoval za děti země a pověstný učedník Plútarchos v nich spatřoval přírodní úkaz – výsledek úderu blesku, tepla a světla. Nicméně, ať už to ve finále bylo cokoliv, co dalo lanýžům život, největší slávu jim beztak dala italská a francouzská „haute cousine“ (vysoká gastronomie pozn. red.:). Ta lidi naučila, že salát dochucený bílým lanýžem jej vystřelí svou paletou chutí do vesmírných sfér, nebo že i ten nejlevnější černý letní lanýž má kouzlo vybízející k ochutnání.

Hledej! (bombu, nebo třeba ten lanýž)

Kilogram kvalitního bílého lanýže koupíte za částku blížící se k 33 000 korunám. Tedy venku.  U nás může stát až 80 000 korun. Větší problém než jej dobře prodat, ale je jej dobře najít. A právě zde sehrávají důležitou úlohu psí hledači. Původně prasečí práce už vzala za své, pes stopař se osvědčil více. Psi jsou cvičeni metodou K9, tedy stejnou, jako absolvují psi cvičení na odhalování výbušnin, případně narkotik.

Po světě dokonce existují speciální univerzity pro psí hledače. V jedné takové pracuje Giovanni Monchiero, cvičitel, který dokáže udělat z obyčejných psů experty. Výcvik začíná hrou – se samotným lanýžem, psovi je následně oddalován, do té doby, dokud není na jeho aroma tak navyklý, že jej rozpozná na stovky metrů. Přidanou hodnotou je pak fakt, že to pejsky i baví.

Pomáhat a chránit

Psí „policie“ napomáhá i zamezení šíření afrického moru prasat. Nejde sice o nákazu, která se přenáší na člověka po konzumaci nakaženého kusu masa, ale mezi prasaty se šíří velmi rychle a velmi spolehlivě, hospodářům tak může vymýtit i desítky kusů, které by mohli prodat (cena je okolo 34 korun za kilogram masa, přičemž váha prasete před porážkou je asi 100 kilogramů a obsah masa je zhruba 70 procent, tj. 70 kilogramů, pozn. red.:). Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti navíc prokázali kanibalismus divokých prasat, to znamená, že divoká prasata požírají uhynulé kusy, nákaza se tedy šíří s ještě větší spolehlivostí.

Ví se ale, že psi dokážou lokalizovat kadávery divokých prasat, lesníci tak mohou ostatky odklidit a místo dezinfikovat, čímž zamezí další expanzi moru. Úspěšnost testovaných psů dosahuje čísla převyšujícího 93 procent celkově, u loveckých plemen, je však úspěšnost nálezu stoprocentní, lovecká plemena navíc mají k tomuto úkonu šestý smysl a žádný speciální trénink nepotřebují. Jak se píše ve Zprávách lesnického výzkumu, kadávery divokých prasat uhynulých na AMP byly v pokusu – simulaci situace v ohnisku AMP – nahrazeny zahnívajícími kůžemi zastřelených divokých prasat, která byla podrobena standardnímu veterinárnímu vyšetření. Tato divoká prasata pocházela z regionu, ve kterém byly prováděny testy. Výběr vhodného technického zařízení pro monitoring pohybu a prostředí psů spočíval v otestování tří na trhu běžně dostupných typů sledovacích zařízení. Dále byl graficky zaznamenáván tvar trasy psa a její délka se současným označením lokalizace psa. Vzhledem k zjištěným parametrům hledání kadáveru a chování loveckých psů s běžnými mysliveckými zkouškami (kteří jsou lokálně dispozici) se jeví jejich využití pro vyhledávání kadáverů, v kombinaci se sledovacími zařízeními, jako stoprocentně efektivní.

Text Jana Tobrmanová Čiháková, foto shutterstock

 

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Pandořina skříňka povinného označování rizikovosti potravin

09.09.2021 | Snahy Evropské komise reagující na tlak některých zájmových skupin i členských zemí EU „usnadnit“ orientaci spotřebitelů ve výběru potravin prostřednictvím systémů barevného označování rizikovosti potravin se podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) zatím jeví jako další ze zbytečných projektů potravinářského inženýrství, který ve svých důsledcích přinese více škody než užitku.

Míšánek tvaroh a Oveska z Kunína vládnou inovacím!

15.09.2021 | Nejlepší inovací mezi potravinami letos prošel Míšánek tvaroh od Unileveru. Jde o zmenšenou dětskou variantu výrobku bez kakaové polevy, přidaných barviva a aromat. Dnes to novinářům sdělili zástupci Potravinářské komory na tiskové konferenci, která se zabývala snahou o zlepšování výživových hodnot v prodávaných potravinách.

Hana Málková: Jak často jíst? Hlavní jídla ano, svačiny jsou dobrovolné

13.09.2021 | Názory v oblasti výživy jsou někdy rozporuplné a mnohdy se ani samotní odborníci neshodují. Týká se to i frekvence jídla, tedy kolikrát denně jíst a jaké pauzy by měly být mezi jídly. Někteří nutriční poradci doporučují jíst i 7x denně, jiní naopak tvrdí, že stačí jíst jen 2x denně. Kde je tedy pravda?

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont