Obědváte? Tak hlavně pomalu, z hltání budete mrzutí

Obědváte? Tak hlavně pomalu, z hltání budete mrzutí

04.05.2020 | Problémy s trávením trápí v různé míře až 80 procent českých obyvatel. Kvalita našeho života totiž úzce souvisí nejenom s tím, jak se stravujeme, ale také na tom, jak potraviny trávíme. Odhalíme vám proto nezdravé zvyky, které můžou mít neblahé následky, a prozradíme i to, proč začít jídlo nejlépe syrovou zeleninou nebo polévkou.

Většina z nás už někdy zaslechla informaci, že organismus potřebuje přibližně půlhodinu na to, aby zaznamenal, že už nemá hlad. Tento proces se děje prostřednictvím hormonů v tenkém střevě. Právě ty se aktivují a vyšlou signál do části mozku, která mimo jiné reguluje pocit sytosti, vysvětluje italský fyziolog Gilles Mithieux, který se hltání a doprovodným jevům podrobně věnoval.

Podle něj zhltnutí potravy za deset minut znamená pocit hladu ještě následujících dvacet minut. Ale to není všechno: hltání může vést také k obezitě, problémům se srdcem nebo se žaludkem. Lidé, kteří jedí rychle až do pocitu úplné sytosti, se podle odborníků dokonce s třikrát větší pravděpodobností propracují k nadváze. Japonští vědci předpokládají, že k hltání nás vedou také mizející správné stravovací návyky, velká dostupnost fast foodu, zrychlený životní styl a sledování pokrmů u televize. V jejich výzkumu přiznalo přibližně 45 procent mužů a 36 procent žen, že hltají jídlo rychle.

Aby mi to nikdo nesebral

Jenže moderní doba nemůže za všechno – bojovat proti hltání je na jednu stranu jako bojovat proti svému přirozenému instinktu. Jak připomíná Pavel Maurer, máme jako lidé zakódováno, že potravu je potřeba spořádat co nejrychleji, jinak nás o ni připraví někdo silnější a rychlejší. Přesto hltání, i když by bylo možná vývojově ospravedlnitelné, sám moc rád nemá. „Je to hromadný nálet do žaludku a celého našeho trávicího systému, navíc si často spálíme jazyk, odřeme patro a jídlo si pořádně neužijeme. Také méně kousáme a navíc se nedá koukat na to, jak někdo hltá, místo aby si pokrm pořádně užil,“ zmínil v jedné ze svých glos pro Český rozhlas. Na jídlo je tedy třeba se patřičně naladit a vychutnat si ho, tak se příjemně nastartují rovněž trávicí procesy.

Trávení začíná od kousání

„Trávení začíná od etapy, kdy jídlo koušeme,“ připomíná italská dietetička Laetitia Suissová. Strava by se v ústech měla dostatečně rozmělnit a promíchat se slinami, čímž se zahájí celý proces trávení. Sliny obsahují enzymy, které štěpí složité cukry. Když se strava dostatečně nepromísí se slinami, rozkládání cukrů se opozdí a můžou ve střevě způsobit trávicí potíže. Jestliže si tedy nedopřejeme potřebný čas na žvýkání jídla, potraviny nebudou dostatečně rozmělněny, když přicházejí do žaludku. Žaludek posléze potřebuje více energie a ohlásit nám to může bolestmi nebo pocitem tlaku v nadbřišku.

Čím více jídlo přežvýkáme, tím je to pro tělo lepší. Vyhněte se při jídle také konzumaci nápojů, aby se potřebné trávicí enzymy neředily. Abychom se vyhnuli nepříjemnostem, je vhodné dělat si mezi jídlem přestávky. „Potřebujeme pauzy na to, abychom hovořili nebo se sami sebe zeptali, jestli ještě máme hlad. Trávení pokaždé vyžaduje od těla mnoho energie, proto můžete vstávat od stolu s pocity únavy. Když potraviny přicházejí do žaludku v kusech místo toho, aby byly rozžvýkány, znamená to ještě více vynaložené energie. Únava je tedy ještě silnější,“ zdůrazňuje italská dietetička. S jídlem se při hltání dostává do trávení rovněž množství vzduchu, které může způsobovat pocity těžkého žaludku anebo pálení žáhy.

Navíc lidé, kteří jedí pomalu, mají podle výzkumů menší sklon k obezitěa ke vzniku metabolického syndromu. Proti nepříjemným pocitům a nedostatečnému trávení pomáhá také, když hned po obědě neusedneme hned znovu ke stolu, ale hodinu se sezení vyhneme. Stlačení střev při sezení totiž nepříznivě ovlivňuje činnost trávicího systému. Po obědě se tedy, pokud možno,jděte projít a dopřejte trávení čas.

Nepodceňujte spojení střev a mozku

Kvalita našeho života tedy celkově podle odborníků přímo závisí na způsobu, jakým se stravujeme, ale také na tom, jak potraviny trávíme. „Deset procent neuronů našeho těla se nachází ve střevech, klíčovém prvku trávení. Je zřejmé, že tento orgán má přímé spojení s mozkem. Jestliže jíme příliš rychle, střeva posílají signál mozku, který následně pokazí naši náladu. Jestliže jíme správně a pomalu, pociťujeme klid. Způsob, jak jíme, nás definuje. Tuto etapu nelze podceňovat," nabádá fyziolog. Na pocit sytosti si tak počkejte půlhodiny po jídle. Od prvního do posledního sousta by tam mělo uplynout přibližně dvacet minut. „Je rovněž vhodné zahájit jídlo polévkou anebo syrovou zeleninou. Ty jsou sice energeticky chudé, ale nastartují proces, který vede k pocitu sytosti. Je to trik, jak si udržet váhu," podotýká fyziolog Mithieux. Vhodné také je usedat ke stolu jenom s lehkým pocitem hladu a nebýt naprosto vyhladovělý. Pak je obtížné nezhltnout všechno během pěti minut. Pokud hltáte při nočních náletech na ledničku, které způsobuje nepravidelná strava, hladovění anebo absence svačin přes den, nastavte si znovu celý jídelní režim. Prevence je vždy lepší než léčba a zamyslet si, co a jak vlastně jíte, je přínosnější než za pár let řešit vzniklé zdravotní potíže.

Hltání se nelíbí ani duši

Hltání může mít také duchovní souvislosti. Vztah k jídlu a jeho konzumace může prozradit, jací opravdu jsme. Lidé, kteří mají sklony hltat jídlo, mají umí hltat svůj život. Mimo to zpomalením při jídle dokážeme také lépe dýchat, tedy lépe trávit, všímat si, co vlastně k jídlu máme, jak nám pokrm chutná. Užívat si ho, nehltat na ulici, u počítače či před televizí. Klidně si hezky prostřete jenom sami pro sebe, i když je všední den. K pomalému stravování a vnímání jídla a svých potřeb veďte v nejlepším případě i svoje děti. Můžete během jídla na chvíli odložit sousta nebo příbor, abyste si uvědomili, jak se cítíte a jestli jste sytí. Jídlo si totiž zaslouží čas. A vaše tělo také.

Víte, že

Vibrující vidlička pomáhá zpomalit

Pokud vám pomalé stravování pořád nejde, máme tu naštěstí moderní pomocníky. Na trh zamířila elektronická vidlička, která začne vibrovat, když jí člověk příliš rychle. Překvapivě ji vytvořili vyhlášení gurmeti, Francouzi, kteří věří, že tímto objevem pomůžou v boji proti obezitě a obtížím se zažíváním.

 

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Jak jogurt dobyl svět a proč znali Radlickou mlékárnu hned ve 14ti zemích?

22.05.2020 | Každý už dnes ví, že jogurty by měly být jedním ze základních pilířů zdravého jídelníčku už jen protože obsahují hodné bakterie, které revitalizují střevní mikroflóru, harmonizují zažívání a podporují imunitní systém. Ještě dávno před tím, než se však živými kulturami začali zabývat vědci, je používal k léčbě zažívacích obtíží i felčar tureckého sultána a říká se, že kozím jogurtem vyléčil i krále Františka I.

Proměny jídelních lístků: Proč už v nich nenajdete Hraběnčino tajemství ani Pytlákův měšec?

26.05.2020 | Čtením jídelního lístku strávíme podle výzkumů 109 vteřin. Tedy dnes. Ještě nedávno byly ale menu tlustší než Shakespearovo romány a občas je připomínaly i svým obsahem. Od Romeova překvapení, Hraběnčiných prsíček, případně Pytlákova měšce jsme se ale naštěstí již dokázali posunout až k překvapivému minimalismu, a tak jsme se opět přirozeně vrátili k trendu, který byl žádoucí už v 18. století.

McDonald’s spouští službu McWalk

05.05.2020 | Společnost McDonald’s přizpůsobuje svoje restaurace i pro pěší zákazníky v situaci povinně uzavřených restaurací. I když mohou zákazníci produkty od restauračního řetězce zakoupit díky službám McDrive a McDelivery, přibyla během posledních dnů také novinka v podobě McWalk. Jedná se o novou variantu výdeje ze speciálně upravených okýnek pro pěší zákazníky. Aktuálně McWalk nabízí 56 restaurací McDonald’s napříč Českou republikou a další přibývají.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Červnové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont