Nutriční a zdravotní tvrzení na potravinách - pomoc pro spotřebitele nebo zbytečnost?

15.12.2010 Redakce

Kromě běžných informací jako jsou nutriční hodnoty nebo způsoby použití se na obalech výrobků můžeme setkávat i s tzv. nutričními či zdravotními tvrzeními. Co to vlastně je? Jak má s takovým tvrzením spotřebitel pracovat? Především je třeba přesně rozlišovat jejich význam.

Nutriční tvrzení deklarují obsah živin či jiných látek ovlivňujících zdravotní stav člověka. Podle prospěšnosti nebo naopak nevýhodnosti jejich konzumace se pak deklaruje např. jejich zvýšený obsah, snížený obsah nebo jejich nepřítomnost ve výrobku.  Zdravotní tvrzení už jdou o něco dál a rovnou deklarují souvislost mezi danou potravinou či skupinou potravin a zdravím člověka. Používat mohou výrobci pouze nutriční a zdravotní tvrzení uvedená v příslušných nařízeních Evropského parlamentu a Rady.  Pro spotřebitele to znamená velkou pomoc při orientaci ve spoustě informací, které se většinou na obalech výrobků nacházejí.

„Smyslem snahy přesně definovat výživová a zdravotní tvrzení a související pravidla pro jejich uvádění je poskytnutí záruky, že ten který produkt deklarované složení či účinky na zdraví skutečně má a chrání tak spotřebitele před zavádějícími informacemi, které se na výrobcích běžně objevovaly čistě z marketingových důvodů“, říká advokát Libor Štajer z advokátní kanceláře KMVS.

Jak nutriční tak ani zdravotní tvrzení rozhodně nesdělí konzumentům žádné převratné novinky. Dozvíme se totiž např., že daný produkt obsahuje vápník či jód a že  „vápník a vitamin D  jsou důležité pro normální růst a vývin kostí u dětí“ nebo že „jod přispívá k normálnímu růstu dětí“, což jsou obecně známá fakta. Benefit tvrzení ovšem spočívá v tom, že jasně identifikují výrobky, které skutečně obsahují potřebné množství deklarované látky nebo že deklarovaný účinek na zdraví je založený na vědeckém základě. Ne každý výrobek který obsahuje, byť i minimální množství vápníku, tak může použít zdravotní tvrzení o jeho prospěšnosti a slibovat spotřebitelům, že jeho konzumací si zajistí zdravé kosti.

Cílem je tedy ochránit spotřebitele před marketingovou manipulací pomocí tvrzení, která nejsou pravdivá nebo jsou zavádějící. „Nutriční a zdravotní tvrzení mohou být také výborným pomocníkem pro jedince, kteří chtějí konzumací cíleně vybíraných potravin pozitivně ovlivnit svůj zdravotní stav, příp. snižovat riziko výskytu zdravotních komplikací, ke kterým mají sklony,“ říká nutriční terapeutka Hana Knížková a dodává: „Doporučí-li např. někomu lékař zvýšenou konzumaci nenasycených tuků oproti nasyceným kvůli prevenci kardiovaskulárních onemocnění, může spotřebitel upřednostňovat v dané skupině potravin výrobek, který je oprávněn používat nutriční tvrzení „s vysokým podílem nenasycených tuků“.  Stejně tak rodiče dbající na výživu svých dětí mohou upřednostňovat tuky s uvedeným nutričním tvrzením „s vysokým obsahem omega 3 mastných kyselin“ nebo zdravotním tvrzením „esenciální mastné kyseliny jsou potřebné pro normální růst a vývoj dětí“.“

Je třeba ale mít na zřeteli také ostatní aspekty účinků takových potravin. Rozhodně nejsou zázračné ani nenahrazují léky. Základem je vždy pestrá a vyvážená strava. Na to ostatně musí upozorňovat také každý obal nesoucí zdravotní tvrzení, stejně tak jako na množství a způsob konzumace potraviny potřebné k dosažení uvedeného příznivého účinku nebo třeba varování před možným ohrožením zdraví při nadměrné konzumaci. Lze tedy říci, že nutriční a zdravotní tvrzení jsou další cennou pomůckou pro spotřebitele, jak se orientovat v nepřeberném množství potravinářských produktů a souvisejících informací. Budou-li je konzumenti používat tak, aby jim pomohla upřednostňovat potraviny podporující jejich zdraví a naopak omezovat ty, které by mohly při dlouhodobé konzumaci jejich zdraví narušit, bude smysl těchto tvrzení naplněn.