Nepřítelem člověka není cukr, ale nedostatek pohybu

Nepřítelem člověka není cukr, ale nedostatek pohybu

29.05.2019 | Jedním z nejrozšířenějších zdravotních mýtů, patrně v celém civilizovaném světě, je teorie, že za všechny zdravotní problémy lidí nebo jejich většinu může nevhodný výběr a složení potravin, které člověk konzumuje. Jejich vliv je přitom skutečně významný a podle odborníků činí 40 až 60 procent, není ale jediný. Právě v onom civilizovaném světě, který složení potravin tak zásadně „řeší“, má na kondici a zdraví člověka větší nebo zhruba stejný vliv jeho životní styl, respektive výdej energie při jeho činnostech.

To je důležité uvědomit si především při snahách o regulaci příjmu cukru, neboť právě cukr je dominantním zdrojem energie pro člověka, z něhož tvoří zhruba 60 procent. Zároveň je ale cukr spolu s tukem a solí na pomyslných stupních vítězů největších nepřátel lidstva, což vede k aktuálnímu potravinářskému trendu obsah cukru ve výrobcích všeho druhu cíleně snižovat, případně cukr nahrazovat jinými složkami. Nic proti tomu, ale nic se nemá přehánět, což platí především o náhražkách a alternativách běžného cukru.

Ne každá náhražka je vhodná

Převažujícím trendem je přitom především nahrazovat nebo snižovat v potravinách podíl sacharózy - řepného cukru, který se stal symbolem nezdravého stravování a „viníkem“ celé řady nemocí, zejména obezity. Ve skutečnosti jsou ale podle posledních výzkumů pro člověka více rizikové jeho alternativy, a to jak marketingově hojně podporovaná stévie, tak neméně propagovaný a preferovaný cukr ovocný - fruktóza.

Začněme třeba u stévie, což je produkt hvězdnicovité rostliny Stevia rebaudiana, zvané také sladká tráva. Pomineme-li skutečnost, že cvičený jazýček stevii dokáže v řadě výrobků, zejména pak nápojů, rozpoznat, neboť nemá v porovnání se sacharózou tak příjemnou chuť, zůstává to zřejmě více podstatné. Totiž, že z dosavadních výzkumů vyplývá, že stevia a celý soubor látek ze sladké trávy zvané stevisoidy mohou mít negativní hormonální účinky a působit tak jako antikoncepce. I když slovo „mohou“ je samozřejmě velmi nekonkrétní a stejně jako v jiných případech jeho použití je třeba k takovému sdělení přistupovat obezřetně, nasvědčuje vše tomu, že sladit stéviií představuje největší riziko právě pro ty, kdo tak nejčastěji činí - totiž pro nastávající maminky. Studie upozorňující na možná rizika tohoto sladidla není jediná.

Mnohem větší zklamání pro zastánce „zdravých cukrů“ jsou ale jistě rizika představovaná fruktózou. Jejich závažnost je o to větší, že o fruktóze toho víme mnohem víc než o stévii, a je tak prakticky jisté, že ovocný cukr přispívá k nadváze. Tedy k tomu, z čeho je viněn řepný cukr sacharóza. K nadváze přitom pochopitelně při přílišné konzumaci přispívají oba tyto cukry - je ale poněkud paradoxní zcela nahrazovat jeden typ cukru jiným, když důsledky jsou v zásadě stejné, což je dáno hlavně tím, že se oba v těle snadno ukládají.

Samozřejmě to ale neznamená vynechávat ze stravy ovoce - jen je třeba vědět, že i v tomto případě všeho moc škodí a že není pravda, že se po ovoci netloustne. Tvrdí to ostatně například americký pediatr Robert H. Lustig (a opět - není sám), podle kterého je to právě fruktóza, která stojí v USA za epidemií obezity a s ní spojených nemocí srdce nebo cukrovky.

Umělá sladidla raději ne

Vůbec nejhorším řešením jsou ale sladidla umělá. Také o nich je k dispozici celá řada poznatků, za všechny studie jmenujme například práci týmu imunologa Erana Elinav z Weizmannova výzkumného ústavu v Izraeli. Ten na příkladu laboratorních myší prokázal, že konzumace syntetických sladidel vede ke skrytým zánětlivým procesům a k intoleranci na glukózu. Porušená glukózová tolerance je přitom stav, při němž již organismus nedokáže dokonale kontrolovat koncentraci cukru v krvi, avšak ještě nedojde k rozvoji cukrovky. Na to, abychom cukrovkou zanedlouho onemocněli, si ale připravujeme konzumací umělých sladidel dobou „živnou půdu“. Jinými slovy - kdo není diabetik a nemusí, neměl by umělá sladidla používat.

Snížit konzumaci cukru, mluvíme - li o sacharóze a „sladivých cukrech“ (sacharidů, například polysacharidů je totiž celá řada a patří mezi ně například škrob, vláknina nebo celulóza), je nicméně skutečně žádoucí, především pro jedince, kteří se méně pohybují a mají například takzvané „sedavé zaměstnání“. Doporučená denní dávka cukru pro dospělého člověka totiž činí 50 gramů (podle jiných zdrojů 60 gramů), v ČR ale dosahuje průměrná spotřeba cukru 70 gramů a podle Českého statistického úřadu více než 90 gramů. Což je dáno tím, že cukr je součástí celé řady potravin, kde by jej našinec na první pohled (spíše chuť) nečekal - třeba uzenin, a statistici s tím ve svých propočtech počítají. A patrně mají pravdu.

Pohyb jako lék

Řešením je ovšem také právě se více pohybovat. Daleko důležitější je přitom přirozený a pravidelný pohyb, jako je chůze nebo plavání. Kdo může a bydlí třeba ve vyšších patrech, měl by chodit po schodech dolů i nahoru pěšky, lidé ve městech by zase měli ujít vlastními silami alespoň kratší trasy místo použití městské hromadné dopravy. Bohužel, právě ve městech se potřebný výdej energie odehrává především v různých fit centrech, což není zrovna optimální řešení.

Vyrovnat se s nárazovou a krátkodobou fyzickou zátěží je totiž pro organismus docela složité, nehledě na to, že výdej energie „ve fitku“ je obvykle pohotově kompenzován na místě energetickými nápoji a energii dodávanými potravinami, takže bilance „příjem a výdej energie“ může být nakonec příznivější pro příjem. Právě to je ale také cesta k obezitě a k potenciálnímu rozvoji s obezitou spojených civilizačních nemocí.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Odzvoní nepopulárnímu nemocničnímu jídlu? V některých nemocnicích už je na výběr

18.09.2019 | Například pacienti hospitalizovaní ve Fakultní nemocnici Olomouc (FN Olomouc), která letos postupně zavádí projekt zaměřený na pestřejší, kvalitnější a zdravější stravu, mají možnost výběru ze tří obědových nabídek.

Sojové maso a vegetariánský burger jako klamání spotřebitele

19.09.2019 | Jedním ze způsobů klamání spotřebitele, o němž se v naší zemi na rozdíl od dvojí kvality potravin téměř nemluví (přestože zahrnuje celé rozsáhlé skupiny potravinářských produktů), je označování výrobků rostlinného původu názvy potravin původu živočišného. Třeba „sojové maso“ nebo „vegetariánský burger“. Takové pojmy jsou ale v rozporu s platnou evropskou legislativou.

Méně cukrů, méně soli: Už je nejvyšší čas přejít ke zdravějšímu životnímu stylu

20.09.2019 | Snižování cukrů nebo soli v potravinách je v dnešní době nutnost. Povaha typického českého spotřebitele se změnila. Máme málo pohybu, většinou vykonáváme sedavé zaměstnání a přibylo i civilizačních onemocnění. O pozitivní inovací by se pak měli snažit nejen výrobci potravin, zlepšení by měslo nastat i v řadě domácností a restaurací.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Zářijové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a vybraných novinových stáncích sítě Valmont