Ležáky leží nad průměrem

Ležáky leží nad průměrem

24.09.2018 | Přestože celková spotřeba piva u nás oproti letům minulým mírně klesla asi o deset piv na hlavu, stále patříme k jedněm z jeho největších konzumentů.

Z dat Českého svazu pivovarů a sladoven vyplynulo, že jednou týdně si zvlášť v teplém počasí otevře pivo doma celých 71 % Čechů. Vybrali jsme proto deset ležáků a nechali je otestovat těmi nejpovolanějšími hodnotiteli – profesionálními degustátory přímo ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském.

Nabídka piv na českém trhu je sku­tečně velká. Vybrat deset vzorků proto nebylo jednoduché. Zajímalo nás zejména, jak si vedou ležáky, které mají registrovanou známku kvality a zda jsou lepší než piva bez takovéto „přidané hodnoty“. Nakonec se v řadě ocitlo osm piv, z nichž čtyři nesla označení „Regionál­ní potravina“, tři měli logo „Klasa“, jedno pivo mělo známku „Chráněné zeměpisné označení“, a dvě piva byla bez označení.

Známky od profesionálů

Ačkoli bývá zvykem, že se senzorického hodnocení účastní, jak odborná, tak laická část porotců, tentokrát jsme požádali jen největší znalce piva. Senzorické hodno­cení a stanovení vybraných analy­tických parametrů tak bylo provedeno ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladař­ském. Při analýzách nás zajímal obsah piva v objemových %, extrakt původní mladiny v hmotnostních % a hořkost. Při senzo­rické části testu byla hodnocena plnost, hořkost, trpkost, sladkost a kyselost a též říz a doznívání. Jeli­kož se piva liší právě svými senzorickými vlastnostmi, známka za výše uvedené parametry ovlivnila celkový výsledek z 60%. Zbylých 40 % váhy z celkové známky pak zbylo na známku za dodržení analytic­kých parametrů.

Chutí většina většina vzorků obstála

Senzorické hodnocení dopadlo velmi dobře. Nejhorší udělená známka byla 2,83. I přes tyto skvělé výsledky je pravděpo­dobné, že by se známky mohly rozdávat i lepší, pakliže by u některých vzorků nebyl výsledek ovlivněn nedodržením tep­lotního řetězce zejména u obchodníků.

Zlatou medaili si vysloužil Permon polotmavý ležák, nositel značky Regionální potravina, a to za vyšší plnost a velmi dobře vyváženou míru hořkosti. Na druhém míste skončil oblíbený Velkopo­povický Kozel 11, který je mimochodem také nejvíce kupovaným ležákem „na doma“. O dal­ších příčkách rozhodovaly doslova desetiny. Velkým překvapením dne pak bylo pivo bez lepku pivovaru Ferdinand, kde se očekávalo, že chuť bude trochu tratit. Většina porotců jej však ohotnotila velmi kladně a shodla se, že může stát „rovno­cenným“ konkurentem klasických ležáků.

V laboratoři padaly jedničky

Potěšující zprávou je, že všechna piva vyhověla i z hlediska legislativy. Sledova­né parametry se držely v rámci běžných hodnot pro ležáky a tak nezbývalo nic jiného, než všem udělat známku nejlepší, tedy 1. Nejlepší celková známka byla udělena pivu Permon polotmavý ležák (1,40). Druhým nejlepším pivem se stal Velko­popovický Kozel 11 a trojici nejlepších uzavřel Radegast Ryze Hořká 12. Naopak nejhůře si vedl Bernard sváteční ležák, a to nejspíš jen kvůli špatnému skladová­ní u obchodníka, které ovlivnilo senzoric­ké vlastnosti.

Rady pro spotřebitele

Jak se ukázalo, výrobce není jediný, kdo dokáže ovlivnit chuť a kvalitu piva. Pokud chcete snížit rizika, že koupíte kus, o který nebylo dobře postaráno, dívejte se na datum spo­třeby a způsob skladování piva. Čím je pivo čerstvější a lépe skladované (tzn. v chladu, v temnu, bez otřesů), tím více se bude jeho chuť podobat té, se kterou pivo opouštělo pivovar. Přestože je spousta lahví zabarvených, měli byste moci určit, zda je pivo čiré, nebo jestli je na něm patrný nějaký zákal, který by se ve filtrovaných pivech vyskytovat neměl.

Pivo by mělo být správně vychlazené (orientačně se udává 7 až 11 °C, ale záleží na osobní preferenci), u příliš studeného piva se většina vjemů potlačí a nízká teplota může působit až nepří­jemně, naopak u příliš teplého piva se mohou objevit i nežádoucí vjemy či jejich interakce, které se při správné teplotě neprojeví.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Jak jogurt dobyl svět a proč znali Radlickou mlékárnu hned ve 14ti zemích?

22.05.2020 | Každý už dnes ví, že jogurty by měly být jedním ze základních pilířů zdravého jídelníčku už jen protože obsahují hodné bakterie, které revitalizují střevní mikroflóru, harmonizují zažívání a podporují imunitní systém. Ještě dávno před tím, než se však živými kulturami začali zabývat vědci, je používal k léčbě zažívacích obtíží i felčar tureckého sultána a říká se, že kozím jogurtem vyléčil i krále Františka I.

Testovali jsme šunky nejvyšší kvality: Kde by měli výrobci přidat?

28.01.2020 | Zastoupení šunek na českém trhu je opravdu pestré. V chladících pultech tak najdete širokou kvalitativní paletu. I proto orientaci „v šunkovém světě“ spotřebitelům usnadňuje dělení do jakostních tříd. Nejkvalitnější skupinu by měly představovat šunky nejvyšší jakosti. I mezi nimi mají ale někteří výrobci prostor pro zlepšení.

Itálie? To není pytlíková sýrová omáčka! Podle čeho poznat dobrou italskou restauraci?

25.05.2020 | Italská kuchyně je jednoduchá a chutná, převážně založená na sezónnosti. Na to ovšem někteří výrobci, tvůrci receptů nebo provozovatelé restaurací patrně zapomněli. Regály se plní nejrůznějšími polotovary na italský způsob, které Italové z duše nenávidí, a v některých provozovnách vám na těstoviny s klidným srdcem dají i pytlíkovou omáčku. Tak takhle tedy ne!

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Červnové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont