Jídlo před lety a nyní: Jak se změnilo menu Čechů?

Jídlo před lety a nyní: Jak se změnilo menu Čechů?

13.06.2019 | Už v roce 1920 totiž začali českoslovenští statistici zaznamenávat, po jakém zboží je největší poptávka. Většině z nás asi nechybějí fronty na banány nebo poválečná potravinová krize, přesto bychom si z minulosti pár tipů mohli přenést i do současnosti – třeba snahu zužitkovat potraviny co nejvíce, vytvářet co nejméně odpadu nebo posílit nákup regionálních potravin.

Průměrný denní kalorický příjem se za posledních sto let zhruba zdvojnásobil – zatímco ve 20. letech lidé strádali, protože si často nemohli dovolit mít každý den na stole teplé jídlo a pokrm s masem si dopřávali třeba jen jednou týdně, dnes se snažíme příjem masa naopak omezit z ekologických nebo etických důvodů, řešíme problémy s obezitou dětí a mladistvých a kamenné i internetové obchody doslova přetékají nabídkou zboží. Alespoň v naší, blahobytné části světa.

Díky statistickým údajům dnes víme například to, že dnešní obyvatel České republiky sní víc než trojnásobek rýže než občan mladého Československa a šestkrát častěji si dopřeje kávu, zatímco brambor zkonzumujeme pořád zhruba stejné množství. A zatímco před válkou statistici sledovali jenom 30 položek základních potravin, v 50. letech bylo jejich šetření již mnohem podrobnější a díky tomu je náš dnešní obrázek komplexnější.

Časy improvizace dýně á la ananas

Po druhé světové válce se na celkové spotřebě potravin rozhodujícím způsobem podílelo pouze několik druhů základních potravin s převahou potravin rostlinného původu. Poválečné období charakterizuje především omezená nabídka potravinových výrobků, v důsledku toho i nižší konzumace potravinových aditiv, barviv a konzervačních látek, spotřeba tuzemského ovoce a zeleniny, ovšem na druhou stranu mnoho sacharidových pokrmů.

Nejobtížnějším obdobím si spotřebitel logicky prošel v období krize 30. let, v době poválečné a následně po komunistickém převratu. Od roku 1949 byl zaveden vedle lístkového systému volný trh s potravinami a ošacením, kde bylo možno koupit zboží nad stanovené příděly, ale ceny zde byly mimořádně vysoké a pro značnou část domácností většinou nedostupné. Důvodem byly některé suché roky (mimo jiné například rok 1947), systém potravinových lístků i orientace režimu na těžký průmysl.

Spotřební zboží, kam patří potraviny, se začalo rozvíjet až na konci 50. let a spotřebitelům se relativně začalo blýskat na lepší časy. Za jídlo přesto tehdejší domácnosti vydávaly v průměru až 40, případně 60 % svých příjmů, tedy podstatně větší procento než v současnosti. V 60. letech se již zemědělský a potravinářský sektor prudce rozvíjel, rostla živočišná produkce a spotřeba, která kulminovala koncem 80. let maximální spotřebou vepřového masa (50 kg na obyvatele v roce 1990) a hovězího masa, vajec, tuků a olejů a mléka. Maximální byla v té době i spotřeba cukru. Výživoví poradci by nad jídelníčkem nezaplesali – nadměrná spotřeba červeného masa, nadměrný příjem cukru a tuků se pochopitelně podepisoval na zdravotním stavu obyvatelstva.

Nastala tedy doba relativního „blahobytu“, soudě dle toho, že v tomto období rostla rovněž spotřeba pšeničného pečiva, másla, masa a kakaových výrobků (tedy potravin, které si zákazníci obvykle dopřávají v době prosperity). Základní, omezené množství potravin bylo k dispozici, ale uzavřený trh neposkytoval pestrost.Zahraniční zboží stále chybělo a spotřebiteli nezbylo než chybějící nabídku nahradit vlastní kulinární fantazií. Stále však stoupala spotřeba mléčných výrobků a sýrů, od 70. let také ovoce a zeleniny a v letech těsně před revolucí v roce 1989 významně kulminovala spotřeba masa (třeba drůbeží již bylo pevnou součástí jídelníčku), mléčných výrobků, cukru a vajec.

Okouzlení a nasycení

Na spotřebu potravin působila po převratu velká řada faktorů, trh ovlivnil růst cen, vývoj příjmů, reklama, výrazná změna dostupnosti potravin, to vše přineslo změnu stravovacích návyků a životního stylu. Svým způsobem zlaté časy pro gurmety nastaly s otevřením hranic po sametové revoluci – po novinkách hladové spotřebitele čekalo mnoho let okouzlení zahraniční nabídkou, aby vzápětí přišlo jisté přesycení, vystřízlivění a pochopení, že hledání kvality je cennější než kvantita v podobě plných nákupních košíků. Spotřebitelé dvacet let po revoluci znovuobjevili kouzlo a hlavně chuť doma pěstovaných plodin, ale i poctivých mléčných výrobků nebo uzenin a po nasycení se exotických dobrot se mnozí vrátili k domácí, babiččině kuchyni.

Z dat statistického úřadu logicky vyplývá, že se během deseti let po revoluci téměř zdvojnásobila položka „jižní ovoce“ a také rostla konzumace čokolády a kávy. A posléze již přišlo zmiňované nasycení, ale také zájem o vlastní zdraví a s ním související klesající spotřeba cukru či kávy v posledních letech. Zajímavým vývojem si prošlo mnoho potravin, například máslo, které začali mnozí v 90. letech nahrazovat údajně zdravějšími margaríny, aby se k němu později vrátili. Po revoluci jsme také začali nakupovat více pečiva, těstovin, rýže, luštěnin, drůbežího masa, sýrů i ostatních mléčných výrobků, rostlinných olejů a tuků, ovoce nebo zeleniny. Trendy v posledních letech jsou regionální potraviny, veganství, bezobalové nákupy, nakládání s odpady, plýtvání potravinami, zajímáme se také o způsob, jakým způsobem jsou potraviny zpracovávány, jaký mají dopad na naše zdraví, jak se nakládá s potravinovým odpadem. Velká část nakupujících se zaměřuje i na nutriční složení kupovaných potravin nebo nápojů.

 

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Odzvoní nepopulárnímu nemocničnímu jídlu? V některých nemocnicích už je na výběr

18.09.2019 | Například pacienti hospitalizovaní ve Fakultní nemocnici Olomouc (FN Olomouc), která letos postupně zavádí projekt zaměřený na pestřejší, kvalitnější a zdravější stravu, mají možnost výběru ze tří obědových nabídek.

Příroda nám není lhostejná, chceme zálohy na "petky"!

13.09.2019 | Tři čtvrtiny Čechů chtějí zálohovat PET lahve i s vědomím, že by je museli skladovat nezmačkané. Vyplývá to ze dvou průzkumů, které pro iniciativu Zálohujme zpracovaly agentury Kantar TNS a Ipsos.

Londýn ohlásil návrat duty-free obchodů

11.09.2019 | Ve smršti katastrofických předpovědí týkajících se brexitu bez dohody vyniklo jedno odlišné oznámení: britské ministerstvo financí sdělilo, že v případě takového scénáře opět vzniknou duty-free obchody.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Zářijové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a vybraných novinových stáncích sítě Valmont