Japonské sýry se připravují na evropskou konkurenci

21.10.2018 ČTK

Vzpomíná na to, jako kdyby to bylo včera. Kazuhiko Očiai objevil při návštěvě Francie nespočetné druhy sýrů: tvrdé, měkké, krémové... To jej přivedlo k tomu, aby změnil svou profesi.

O 30 let později vyrábí tento bývalý japonský vědec, který se specializoval na chov dobytka, ve svém podniku skrytém v horách u města Nasušiobara severně od Tokia pět druhů sýrů.

Obchody jdou dobře, dokonce velmi dobře. Prodej jeho sýrů se během deseti let zdesateronásobil a letos dosáhl 20 milionů jenů (čtyři miliony Kč). "Nedokážu vyhovět poptávce!" řekl agentuře AFP Očiai, obklopen svým malým týmem, který balí brie, caciocavallo a další druhy sýrů.

Avšak čtyřiasedmdesátiletý výrobce sýrů nemá v duši klid. Japonsko totiž letos v létě podepsalo s Evropskou unií rozsáhlou obchodní dohodu pojmenovanou JAFTA (Japan-EU Free Trade Agreement), na jejímž základě se budou postupně odstraňovat cla na dovážené sýry, která dnes dosahují 29,8 procenta.

"Budoucnost mě zneklidňuje," svěřuje se výrobce sýrů, který se obává, že japonský trh zaplaví velké množství evropských sýrů. "Očekávám tvrdou konkurenci pokud jde o cenu, ale tu naši snížíme jen těžko, protože výroba je náročná," říká.

Dohoda uzavřená s Bruselem by měla vstoupit v platnost příští rok a týká se zóny volného obchodu, která by představovala téměř třetinu světového hrubého domácího produktu (HDP). Týkala by se více než 600 milionů obyvatel a japonský premiér Šinzó Abe si výhody dojednané dohody pochvaloval se slovy, že Japonci budou moci brzy ochutnat vynikající evropská vína a sýry.

Japonci si postupně zvykají sýry konzumovat: v roce 2007 podle ministerstva zemědělství snědli 279.000 tun a loni už 338.000 tun sýra, z toho byly tři čtvrtiny zahraničního původu. V přepočtu na jednoho obyvatele to však je pouze 2,66 kilogramu, zatímco Francouzi snědí 27,2 kilogramu a Němci 24,7 kilogramu sýrů ročně.

Evropským výrobcům se tak otevírají slibné perspektivy. Většina sýrů totiž zatím pochází z Austrálie a Nového Zélandu.

Na ostrově Hokkaidó, kde se produkuje téměř všechno mléko používané k výrobě sýrů, se chovatelům dobytka rovněž dělají vrásky na čele. "Obáváme se, aby poptávka po sýrech vyrobených v Japonsku neklesla," uvádí místní zemědělské družstvo. To má obavy, aby nemuselo jít s cenou dolů.

Japonská vláda ve snaze udržet si voliče již stanovila pomoc ve výši 15 miliard jenů (tři miliardy Kč) na pomoc výrobcům sýrů, aby se mohli připravit na "příliv evropských produktů".

Kazuhiko Očiai se necítí být poražen. "Je jen jedna cesta, jak přežít: zlepšit kvalitu a dělat lahodné sýry," zdůrazňuje.

V Japonsku se mnozí z dohody s Bruselem radují, například značka Vinos Jamazaki, která ve svých 25 prodejnách nabízí třicet druhů sýrů dovážených zejména z Francie.

Nyní se jejich cena pohybuje kolem 1000 jenů (asi 200 Kč) za deset dekagramů. To je dvakrát více než stojí podobný japonský sýr. "Mezi zákazníky převažují ženy," vysvětluje Jošihiro Jao, který šéfuje obchodu v centru Tokia. "Jestliže budou naše výrobky cenově přístupnější, přilákáme mnohem více zákazníků," dodává. Sýr se dnes podává při slavnostních příležitostech, ale v budoucnu se snad stane všedním pokrmem, soudí.