Jak jogurt dobyl svět a proč znali Radlickou mlékárnu hned ve 14ti zemích?

Jak jogurt dobyl svět a proč znali Radlickou mlékárnu hned ve 14ti zemích?

22.05.2020 | Každý už dnes ví, že jogurty by měly být jedním ze základních pilířů zdravého jídelníčku už jen protože obsahují hodné bakterie, které revitalizují střevní mikroflóru, harmonizují zažívání a podporují imunitní systém. Ještě dávno před tím, než se však živými kulturami začali zabývat vědci, je používal k léčbě zažívacích obtíží i felčar tureckého sultána a říká se, že kozím jogurtem vyléčil i krále Františka I.

<

Blahodárné účinky jogurtu na naše zdraví vědecky popsal a dále propagoval ruský vědec Mečnikov. Tomu pak byla dokonce na začátku 20. století udělena Nobelova cena za výzkum imunity. Zjistil totiž, že živé bakterie v jogurtu jsou schopny bojovat proti choroboplodným zárodkům, které vznikají zkvašením zbytků potravy ve střevech. Proč se ale rozhodl jogurty zkoumat? Vedla ho k tomu dlouhověkost obyvatel Bulharska, Turecka a Arménie. Mečnikova to zaujalo, a vrtalo mu hlavou, proč se v těchto oblastech tolik daří kysaným výrobkům.

Sláva jogurtů se šíří do světa

Zpráva o prospěšnosti jogurtů se rychle rozšířila do celého světa a podrobnějším výzkumem už dnes víme, že mezi jejich další cenné složky patří především probiotika. Tyto ušlechtilé bakterie zlepšují rovnováhu střevní mikroflóry. Jogurty ale navíc našemu tělu dodávají také bílkoviny, vápník a celou řadu vitamínů.

Původ jogurtů můžeme zasadit do oblasti Blízkého východu. Zřejmě právě tady lidé poprvé okusili chuť kvašeného mléka. A to už před několika tisíci lety. Přímo samotné slovo jogurt pak pochází z turečtiny. A znamená zkvašené mléko. Tento výraz je ale ještě odvozen z tureckého yogun, neboli hustý.

Podle teorií vznikl předchůdce dnešního jogurtu náhodným kysáním mléka. To se tehdy ukládalo do vaků z kozí kůže, v níž se nacházely bakterie potřebné ke kysání. Tento proces nejenže prodloužil trvanlivost mléka, ale přinesl s sebou i lahodnou a osvěžující chuť.

Kysané mléko se ale začalo zpracovávat i jinde. Například z oblasti Kavkazu pochází mléčný nápoj kefír. Při jeho přípravě probíhá jak mléčné, tak i alkoholové kvašení. Ale nebojte, ten dnešní má méně než jedno procento alkoholu, a to díky snížené době kvašení. Ze Střední Asie známe ještě kumys vyráběný z kobylího mléka. Jeho chuť se připodobňuje k perlivému acidofilnímu mléku.

Jogurty u nás

Do českých zemí se kvašení mléka dostalo díky Bulharům. A to zřejmě v osmém století po Kristu. Na našem území pak byla velmi oblíbená kyška. To je druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury. Zapíjel se jí chléb nebo později brambory.

Výroba jogurtů se ale v Česku postupem času modernizovala a určitě byste nehádali, že jednu dobu jsme dokonce udávali světové jogurtové trendy. Radlická mlékárna na Smíchově totiž patřila mezi špičkové evropské podniky. A byla to právě ona, která přišla v roce 1933 s jedním výrobkem, který zná dodnes celý svět. Šlo o ovocný jogurt! To, co dnes bereme jako samozřejmost, způsobilo v roce 1933 revoluci v technologii výroby jogurtů.

Radlický zázrak

Mlékárny totiž bojovaly s tím, že se na povrchu bílého jogurtu občas tvořily plísně. V Radlicích ale pracovníky napadlo přidat navrch slabou vrstvu ovoce. Ta zabránila plesnivění, a zároveň příjemně osladila samotný jogurt. To byla senzace!

Podle receptury z Radlické mlékárny se pak ovocný jogurt vyráběl dokonce ve čtrnácti evropských zemích. V šedesátých letech ale jogurtové skleničky nahradily kelímky a díky změně výroby klesala i jeho kvalita. Marně volali zákazníci po svém starém dobrém ovocném jogurtu. Zařízení na jeho výrobu byla zlikvidována a dnes už bohužel neexistuje ani slavná Radlická mlékárna.

Jogurtové trendy

Jogurtové odvětví se ale naštěstí rozvíjí dál. Konzumenti začínají být čím dál tím náročnější na chuť a jsou pro ně důležité také podmínky, v nichž jsou zvířata chována. Ačkoli si pod pojmem jogurt představíme většinou ten z kravského mléka, velké oblibě se těší i ty kozí nebo ovčí. Zbavte se veškerých předsudků. Ovčí mléko je totiž oproti kravskému krémovější a chutná mírně nasládle. Díky tomu připomíná bohatou smetanu.

O kozím mléku se zase traduje, že je cítit kozinou. To ale nemusí být pravda. Stačí dodržet přísné hygienické podmínky, které zabraní bakteriím s charakteristickou kozí chutí a vůní v tom, že se nedostanou do mléka. Zároveň došlo k vyšlechtění speciálních kozích plemen, aby jejich kozí aroma bylo co nejmenší. Patří mezi ně například ceněná koza sánská. Pokud ochutnáte její správně zpracované mléko, nepoznáte žádný rozdíl oproti tomu kravskému.

Kozí jogurt je navíc velice zdravý. Představuje pro nás zdroj snadno vstřebatelného vápníku, kterého obsahuje víc než mléko kravské. Hodně lidí si navíc pochvaluje, že jsou pro ně výrobky z kozího mléka lépe stravitelnější.

 

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

"Maso" z 3D tiskárny míří na talíře. Distributoři jej budou nabízet už příští rok

01.07.2020 | Izraelská firma Redefine Meat hodlá ještě letos v luxusních restauracích otestovat novou nabídku náhražky masa. Bude vyrobeno na 3D tiskárnách a distributorům masa ho chce firma začít dodávat příští rok.

Sucho ničí pastvu, včelstev tak ubývá

09.07.2020 | Tuzemští zemědělci v posledních letech pěstují stále častěji rostliny, které dávají méně nektaru. Včelí pastva ubývá také díky výraznému suchu, a to zejména v důsledku narůstajících teplot. Do budoucna to může ještě více oslabit včelstva, říká Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Spotřeba drůbežího masa v ČR za deset let stoupla o 17,1 procenta

03.07.2020 | Spotřeba drůbežího masa v Česku loni proti roku 2010 vzrostla o 17,1 procenta na 28,7 kilogramu na osobu. Nejvíce drůbežího masa se dovezlo z Polska, největší vývoz směřoval na Slovensko. Celkem se loni v Česku chovalo 11,6 milionu kuřat na výkrm, 347 000 krůt, 768 000 kachen a 20 000 hus. Na společné tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Agrární komory ČR, Českomoravské drůbežářské unie a Státní veterinární správy.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont