Jak jogurt dobyl svět a proč znali Radlickou mlékárnu hned ve 14ti zemích?

Jak jogurt dobyl svět a proč znali Radlickou mlékárnu hned ve 14ti zemích?

22.05.2020 | Každý už dnes ví, že jogurty by měly být jedním ze základních pilířů zdravého jídelníčku už jen protože obsahují hodné bakterie, které revitalizují střevní mikroflóru, harmonizují zažívání a podporují imunitní systém. Ještě dávno před tím, než se však živými kulturami začali zabývat vědci, je používal k léčbě zažívacích obtíží i felčar tureckého sultána a říká se, že kozím jogurtem vyléčil i krále Františka I.

Blahodárné účinky jogurtu na naše zdraví vědecky popsal a dále propagoval ruský vědec Mečnikov. Tomu pak byla dokonce na začátku 20. století udělena Nobelova cena za výzkum imunity. Zjistil totiž, že živé bakterie v jogurtu jsou schopny bojovat proti choroboplodným zárodkům, které vznikají zkvašením zbytků potravy ve střevech. Proč se ale rozhodl jogurty zkoumat? Vedla ho k tomu dlouhověkost obyvatel Bulharska, Turecka a Arménie. Mečnikova to zaujalo, a vrtalo mu hlavou, proč se v těchto oblastech tolik daří kysaným výrobkům.

Sláva jogurtů se šíří do světa

Zpráva o prospěšnosti jogurtů se rychle rozšířila do celého světa a podrobnějším výzkumem už dnes víme, že mezi jejich další cenné složky patří především probiotika. Tyto ušlechtilé bakterie zlepšují rovnováhu střevní mikroflóry. Jogurty ale navíc našemu tělu dodávají také bílkoviny, vápník a celou řadu vitamínů.

Původ jogurtů můžeme zasadit do oblasti Blízkého východu. Zřejmě právě tady lidé poprvé okusili chuť kvašeného mléka. A to už před několika tisíci lety. Přímo samotné slovo jogurt pak pochází z turečtiny. A znamená zkvašené mléko. Tento výraz je ale ještě odvozen z tureckého yogun, neboli hustý.

Podle teorií vznikl předchůdce dnešního jogurtu náhodným kysáním mléka. To se tehdy ukládalo do vaků z kozí kůže, v níž se nacházely bakterie potřebné ke kysání. Tento proces nejenže prodloužil trvanlivost mléka, ale přinesl s sebou i lahodnou a osvěžující chuť.

Kysané mléko se ale začalo zpracovávat i jinde. Například z oblasti Kavkazu pochází mléčný nápoj kefír. Při jeho přípravě probíhá jak mléčné, tak i alkoholové kvašení. Ale nebojte, ten dnešní má méně než jedno procento alkoholu, a to díky snížené době kvašení. Ze Střední Asie známe ještě kumys vyráběný z kobylího mléka. Jeho chuť se připodobňuje k perlivému acidofilnímu mléku.

Jogurty u nás

Do českých zemí se kvašení mléka dostalo díky Bulharům. A to zřejmě v osmém století po Kristu. Na našem území pak byla velmi oblíbená kyška. To je druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury. Zapíjel se jí chléb nebo později brambory.

Výroba jogurtů se ale v Česku postupem času modernizovala a určitě byste nehádali, že jednu dobu jsme dokonce udávali světové jogurtové trendy. Radlická mlékárna na Smíchově totiž patřila mezi špičkové evropské podniky. A byla to právě ona, která přišla v roce 1933 s jedním výrobkem, který zná dodnes celý svět. Šlo o ovocný jogurt! To, co dnes bereme jako samozřejmost, způsobilo v roce 1933 revoluci v technologii výroby jogurtů.

Radlický zázrak

Mlékárny totiž bojovaly s tím, že se na povrchu bílého jogurtu občas tvořily plísně. V Radlicích ale pracovníky napadlo přidat navrch slabou vrstvu ovoce. Ta zabránila plesnivění, a zároveň příjemně osladila samotný jogurt. To byla senzace!

Podle receptury z Radlické mlékárny se pak ovocný jogurt vyráběl dokonce ve čtrnácti evropských zemích. V šedesátých letech ale jogurtové skleničky nahradily kelímky a díky změně výroby klesala i jeho kvalita. Marně volali zákazníci po svém starém dobrém ovocném jogurtu. Zařízení na jeho výrobu byla zlikvidována a dnes už bohužel neexistuje ani slavná Radlická mlékárna.

Jogurtové trendy

Jogurtové odvětví se ale naštěstí rozvíjí dál. Konzumenti začínají být čím dál tím náročnější na chuť a jsou pro ně důležité také podmínky, v nichž jsou zvířata chována. Ačkoli si pod pojmem jogurt představíme většinou ten z kravského mléka, velké oblibě se těší i ty kozí nebo ovčí. Zbavte se veškerých předsudků. Ovčí mléko je totiž oproti kravskému krémovější a chutná mírně nasládle. Díky tomu připomíná bohatou smetanu.

O kozím mléku se zase traduje, že je cítit kozinou. To ale nemusí být pravda. Stačí dodržet přísné hygienické podmínky, které zabraní bakteriím s charakteristickou kozí chutí a vůní v tom, že se nedostanou do mléka. Zároveň došlo k vyšlechtění speciálních kozích plemen, aby jejich kozí aroma bylo co nejmenší. Patří mezi ně například ceněná koza sánská. Pokud ochutnáte její správně zpracované mléko, nepoznáte žádný rozdíl oproti tomu kravskému.

Kozí jogurt je navíc velice zdravý. Představuje pro nás zdroj snadno vstřebatelného vápníku, kterého obsahuje víc než mléko kravské. Hodně lidí si navíc pochvaluje, že jsou pro ně výrobky z kozího mléka lépe stravitelnější.

 

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Proměny jídelních lístků: Proč už v nich nenajdete Hraběnčino tajemství ani Pytlákův měšec?

26.05.2020 | Čtením jídelního lístku strávíme podle výzkumů 109 vteřin. Tedy dnes. Ještě nedávno byly ale menu tlustší než Shakespearovo romány a občas je připomínaly i svým obsahem. Od Romeova překvapení, Hraběnčiných prsíček, případně Pytlákova měšce jsme se ale naštěstí již dokázali posunout až k překvapivému minimalismu, a tak jsme se opět přirozeně vrátili k trendu, který byl žádoucí už v 18. století.

V pondělí zajděte na jedno zelené! Bude se jím slavit otevření restaurací

21.05.2020 | O téměř sedm týdnů později letos lidé ochutnají zelené pivo, které brněnský pivovar Starobrno již popatnácté uvařil původně pro letošní Zelený čtvrtek. Pivovar sudy se zelenou třináctkou dodá restauracím tak, aby ji mohly nabídnout v první den obnoveného provozu po rozvolnění pravidel proti šíření koronaviru. Pivovar o tom informoval v tiskové zprávě.

Prohlášení o zdraví i neustálá desinfekce lístků: Od 25. května ve vašich hospodách

21.05.2020 | V reakci na pondělní otevření zahrádek připravila síť velkoobchodů MAKRO Cash & Carry ČR návod na to, jak udržet gastronomické provozy bezpečné, a to nejen pro zákazníky, ale také pro zaměstnance. Návod pokrývá všechny oblasti provozu a na konkrétních příkladech vysvětluje jednotlivá opatření, která musí gastronomické podniky po dobu platnosti vládního nařízení dodržovat.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Červnové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont