06.01.2021 | Jak víme, naše tělo je úžasný a komplexní stroj, v němž se v každý okamžik odehrávají stovky procesů a chemických reakcí. Právě tyto procesy nám dodávají energii nezbytnou pro jakoukoliv činnost, přetvářejí to, co jíme, v nutriční látky a umožňují nám čelit všem výzvám, fyzickým i mentálním. A jsou to také ony, díky nimž je naše tělo schopné snášet po teplém období nástrahy zimy. Jakou roli hraje jídlo?
<Jídlo je pro tyto procesy nepochybně palivem. Ale nejen to: představuje také první ochrannou bariéru proti únavě a sezonním nemocem a pomáhá bojovat proti některým negativním dopadům početných metabolických reakcí, které se v lidském organismu odehrávají, jako je tvorba volných radikálů, nestabilních molekul zodpovědných za tolik obávaný oxidační stres.
Proč je ale oxidační stres fenomén, kterému je třeba předejít? Nadbytek volných radikálů v našem těle může poškodit buněčné struktury, jako jsou plazmatické membrány a DNA, a proto je spojen se stárnutím buněk a s rozvojem vážných patologií, jako jsou rakovina, kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění či diabetes typu 2. Co můžeme udělat pro to, abychom snížili na minimum dopad volných radikálů? Vést zdravý životní styl a jíst potraviny bohaté na antioxidanty, které dokáží vzdorovat dopadu volných radikálů. Některá jídla tak skutečně mohou mít vliv a udržovat nás co nejdéle mladé, protože jsou charakterizována vyšší koncentrací antioxidantů. Ty, které přijímáme z potravin, jsou zastoupeny zejména některými vitamíny (A, C, E), minerály, jako je měď, zinek a selen, a dalšími nutrienty, jako jsou karotenoidy a polyfenoly. Velké množství antioxidantů je obsaženo v ovoci a zelenině. Ale nejen v nich. Mezi potraviny bohaté na tyto cenné spojence patří také mléčné výrobky, a to díky svému obsahu vitamínů a minerálů a syrovátkovým bílkovinám, mezi které patří laktoferin.
Různé studie vyzdvihly účinnou antivirovou a antioxidační činnost laktoferinu, syrovátkové bílkoviny, která chrání před infekcemi a zabraňuje patogenům (viry, bakterie, houby) pronikat do buněk sliznice dýchacích cest a střevní sliznice. Antivirová aktivita laktoferinu byla studována ve zkumavce již v roce 2011 týmem čínských vědců. Další, novější studie, mezi nimi např. studie Univerzity Tor Vergata v Římě publikovaná v Journal of Molecular Sciences, vyzdvihly jeho schopnosti coby antivirotika a coby modulátoru imunitní obrany. Antioxidační schopnost mléka se navíc značně zvyšuje při procesu fermentace. Mléko a kysané mléčné výrobky (jogurt, kefír apod.) tak mají kromě pozitivních dopadů na mikrobiom také důležitou antioxidační činnost.
JAK NEJLÉPE ČELIT CHLADNÝM MĚSÍCŮM:
Zdroj: www.laformaggeria.com
29.12.2020 | Británie zakáže slevové akce na potraviny s vysokým obsahem tuku, soli nebo cukru a také slazené bezedné nápoje v restauracích. Vláda se tak rozhodla kvůli rostoucímu počtu obézních Britů. Opatření začne platit v dubnu 2022, informují britská média.
20.01.2021 | OSN dnes požádala dárcovské země o 76 milionů amerických dolarů (1,6 miliardy korun) na naléhavou pomoc Madagaskaru, který postihlo nejhorší sucho za posledních deset let a s ním spojená potravinová nouze, informovala dnes agentura AFP. Dopady sucha se podle OSN dotýkají přibližně jednoho milionu lidí na jihu země.
03.12.2020 | Češi spotřebují za rok v průměru 15 kilogramů jogurtů, případně dalších zakysaných mléčných výrobků. Podle údajů Českomoravského svazu mlékárenského se loni v ČR vyrobilo 130 400 litrů této potraviny.