Hledá se skutečně český dezert. Uhádnete, který to je?

Hledá se skutečně český dezert. Uhádnete, který to je?

16.10.2019 Jana Čiháková

Vídeňský sacher, francouzské éclair, italské tiramisu… Oblíbený sladký dezert má snad každý národ, mezi hranicemi původní země ale zůstal jen málokterý. Díky tomu si i my dnes můžeme běžně pochutnat na sladkostech, které naše prababičky rozhodně neznaly. Jaký moučník je ale typický pro ryzí českou kuchyni? Nejen turisté mohou být během návštěvy naší země pořádně zmatení.

Za našeho dětství byla domácí bábovka ozdobou nedělního stolu každé správné hospodyňky. Babičky a prababičky zas pekly velmi často buchty nebo lívance, dokonce jako běžné hlavní jídlo, a to mnohem častěji, než drahé a ne vždy dostupné maso. A během dní slavnostních nesměl na žádném stole chybět koláč zdobený tak, až přecházel zrak. V české kuchyni se dnes stejně často pečou muffiny i štrůdl a další sladké dobroty. U některých by vás ani nenapadlo, že jejich rodištěm není česká kotlina.

Nesmrtelný štrůdl

I když rychle zdomácněl i v Čechách, závin plněný jablky je klasikou rakouské kuchyně. První známý recept na štrůdl pochází z roku 1696, inspirací mu ovšem byl turecký burek, slané pečivo z listového těsta. Jak Turci táhli Evropou, zanechávali na dobytých územích nesmazatelný vliv, i na poli gastronomie. Listové taštičky plněné masem, sýrem nebo zeleninou jsou tak typické na celém Balkáně nebo v Maďarsku. Až v Rakousku ale někoho napadlo naplnit křehké těsto sladkým ovocem. Brzy zde získal štrůdl na popularitě a české služebné a kuchařky, které často vyrážely do Vídně za prací, zavlekly recept i k nám.

I když se nabídka dezertů do dnešních dob značně rozšířila, závin je klasikou, která nemizí z nabídky restaurací, pekáren ani žebříčku nejoblíbenějších dezertů. Neobvyklé nejsou ani alternativy náplně - z hrušek, tvarohu nebo meruněk či višní.

Staročeský medovník? Ani omylem

I když medovník nebo Marlenku dnes nabízí řada restaurací a kaváren, své místo v Čechách nemá příliš dlouho. Křehký dort vyrobený z medovo-karamelových plátů poslepovaných lahodným krémem má ochrannou registrační známku přidělenou teprve v roce 1997. Jeho historie sahá mnohem dál, ale nepojí se s kořeny českými, nýbrž mnohem východnějšími, pochází zřejmě z Gruzie, Ukrajiny nebo Arménie. Med ovšem měl své místo v české kuchyni od nepaměti, a to samozřejmě i při přípravě dezertů. Zejména byl ale považovaný za spolehlivý lék na řadu neduhů.

Trdelník spíše pro turisty

Projdete-li se dnes centrem kteréhokoli většího českého města, určitě vás brzy do nosu praští vůně trdelníku. Sladké kynuté pečivo připomínající obří kremroli, obalené v drcených mandlích nebo jiných oříškách se prodejci snaží prezentovat jako tradiční českou recepturu, jde ale jen o marketingový trik. Ještě před pár lety u nás tuto pochoutku nikdo neznal. Pochází ze Sedmihradska v dnešním Rumunsku, známého též jako Transylvánie. Brzy se rozšířil do Maďarska (říkají mu tu Kürtőskalács), na Slovensko (tady ho znají jako trdelník nebo skalický trdelník) či do Rakouska (Prügelkrapfen). Sladkost podobnou trdelníku, která se peče na žhavé rource, ovšem zná i Německo (tady ho seženete jako Baumstriezel nebo Baumkuchen), Lucembursko (Baamkuch), Polsko (Sękacz), Litva (Šakotis, Raguolis nebo Bamkuchinas) nebo Švédsko (Spettekaka). V centru Prahy dnes na trdelník narazíte na každém rohu, v posledních letech navíc naplněný šlehačkou a ovocem nebo zmrzlinou. Díky vlivu sociálních sítí ho řada turistů považuje doslova za naše národní jídlo a něco, co během své dovolené v Česku rozhodně nesmějí minout.

Tvaroh hraje prim

Po stopách ryze českých moučníků musíte bezesporu narazit na tvaroh. Buchty s tvarohem, tvarohové ovocné knedlíky, mřížková tvarohová buchta, tvarohové Míša řezy… Zdá se, že tvaroh je oblíbenou součástí celé řady dezertů, možná by vás ale vůbec nenapadlo, že jde o ryze český produkt. V zahraničí ho pořídíte málokde, měkký má své místo u našich německých sousedů (říkají mu quark), ten tvrdý, určený ke strouhání, ale nikde než v Čechách nenajdete. Hutný, smetanově mléčný produkt znají ovšem i středomořské státy, podobný je mu třeba řecký jogurt nebo italské mascarpone. Do stejné skupiny lze zařadit i americký smetanový sýr philadelphia, který je nezbytným základem pro dnes po celém světě populární cheesecake dorty.

Podobnou, ryze českou recepturou, typickou pro přípravu moučníků, je mák. Makové buchty, koláče nebo krásně tmavý makovník však ve spoustě cizinců vzbuzují pochybnosti. Mák totiž znají jen jako plodinu pro výrobu opia a mají strach, aby na ně sladkost s mákem neměla omamné účinky.

Laskonku nebo věneček?

Naučný atlas by cizinci potřebovali asi i před vitrínou s typicky českými zákusky, jako jsou věnečky, větrníky, laskonky, nebo indiánky. U nás mají překvapivě dlouho tradici, leckteré z nich znala již Magdalena Dobromila Rettigová. Recepty pochází většinou z 19. a počátku 20. století, kdy české kuchařky již běžně měly potřebné suroviny jako máslo, smetanu či cukr, ale i exotické mandle nebo citrony. Nejpopulárnější ale byly za minulého režimu, po revoluci však rázem začaly být na ústupu. Za klesající popularitu nemohl ani tolik příliv zahraničních sladkostí, jako spíše pokles jejich kvality a nahrazování šlehačky a másla rostlinnými tuky. Zdá se ale, že české cukrářství zažívá svou renesanci a díky návratu k poctivým surovinám tak snad kremrole, kávová zrna, punčový řez nebo rakvičky se šlehačkou jen tak nezmizí.

Buchty, česká klasika k obědu

Sladké jídlo kdysi nesloužilo jen jako tečka za několikachodovým menu, ale jako plnohodnotná náhrada hlavního jídla. Maso nebylo cenově dostupné pro každého a po celý rok, hojně se tedy konzumovaly různé kaše, placky, zelenina, luštěniny a právě sladká jídla. Základem bylo prosté těsto z mouky a vody, případně vajec, másla a mléka, tedy dostupných ingrediencí, které měla i chudší hospodyňka. Ty se plnily a zdobily tím, co bylo právě po ruce – sezónním ovocem, v zimě marmeládou či povidly, mákem i tvarohem. Lívance, buchty, koláče nebo bublanina měly hlavně zahnat hlad, proto jde o moučníky vcelku objemné a vydatné. Ve sladkých jídlech často končily i zbytky pečiva či brambor, které posloužily třeba jako základ žemlovky nebo škubánků.

Za typicky český vynález jsou tak považované právě buchty, i když své místo mají i v kuchyni bavorské, srbské, slovinské nebo chorvatské. První buchty ovšem měly tvar placky, vařily se, navíc nebyly plněné, jen se polévaly máslem. Nejrůznější náplně se začaly přidávat až později.

Koláče, perla české kuchyně

Koláče mají u nás velikou tradici. Pojí se zejména s tradičními slavnostmi, jako jsou poutě, hody, posvícení či svatba. I proto jsme jim přidělili pomyslné prvenství mezi českými moučníky. Zajímavé je, že se region od regionu liší. Typické jihočeské chodské jsou velké a ornamentálně zdobené mákem, tvarohem a povidly a krájejí se na dílky podobně jako pizza. Na první pohled jsou jim hodně podobné i západočeské krchlebské, ty jsou ale navíc polévané rumovou smetanou. Snad největší v průměru jsou valašské frgále s drobenkou a sladkou náplní, nejčastěji z hrušek, máku, tvarohu či povidel, ale i dalšího ovoce. Na Vysočině určitě narazíte na horácké nebo pajerské koláče, které jsou zadělávané sádlem a mají nezvyklý čtvercový tvar. Na Moravě jsou zas oblíbené drobnější dvojctihodné koláče plněné povidly a tvarohem a navrch zdobené máslovou drobenkou, nebo moravské svatební koláčky, často ne větší než článek prstu. Ne nadarmo známé rčení praví, že bez práce nejsou koláče.

České koláče jsou dokonce oblíbené i ve světě, holdují jim třeba v Anglii a doslova po nich šílí především Američané. V Nebrasce, Texasu, Oklahomě, Iowě či ve Wisconsinu dokonce existují specializované pekárny a kavárny, které pečou „czech kolaches“, pořádají se tu ale také populární koláčové festivaly a soutěže v pojídání těchto sladkých dobrot. Za jejich existencí za velkou louží stojí příliv českých migrantů, kteří před sto sedmdesáti lety do amerických končin přesídlili a z domova si donesli i své pekařské umění. Řada Američanů dnes už sotva tuší, že zvláštní kulaté pečivo nepochází z Texasu, ale ze srdce Evropy, vás by nejspíše zas zaskočilo, že si na „kolach“ jsou schopni dát nuttelu, párek nebo špenát.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

MALÁ VELIKONOČNÍ ZÁHADA: NOSÍ BÍLÉ SLEPICE VÝHRADNĚ BÍLÁ VAJÍČKA?

19.03.2024 | Bílá vajíčka jsou v období Velikonoc horkým zbožím. Krásně na ně chytají barvy a vyjímají se jako dekorace, i když je neobarvíte. Kde se ale vlastně berou a liší se nějak od běžných hnědých?

TAJEMSTVÍ OBLIBY KOMBUCHY OBJEVENO + NOVINKY, KTERÉ STOJÍ ZA VYZKOUŠENÍ

20.03.2024 | Popularita tohoto kvašeného nápoje, který obvykle vzniká fermentací černého nebo zeleného čaje, neustále roste. Kombucha patří do skupiny takzvaných funkčních nápojů, jejichž kategorie zažívá velký boom a na trhu se tak objevují nové příchutě. V květnu 2024 F.H. Prager představí dvě novinky - “Rooibos”, který je bez kofeinu a “Matcha” se zvýšeným obsahem přírodního kofeinu.

TAK TAKOVOU JSTE JEŠTĚ NEMĚLI: VELIKONOČNÍ NÁDIVKA PODLE PAVLA BERKYHO

22.03.2024 | Svůj mistrovský um předvedl jako semifinalista největší kulinární show amatérských kuchařů MasterChef a svými recepty inspiruje dál. Vyzkoušíte také velikonoční nádivku Pavla Berkyho?

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

202402

Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.