Editace genů zdraví neškodí aneb Už jste slyšeli o CRISPR?

Editace genů zdraví neškodí aneb Už jste slyšeli o CRISPR?

03.12.2019 | Vyšší nutriční hodnota plodin i lepší ekonomika. To jsou ve zkratce hlavní přínosy editace genů. Bezesporu jde o přelom v zemědělství i potravinářství. Mnozí se k tomu ale staví odmítavě, a to dost radikálně. Jako by šlo o něco nebezpečného. Pravda je ale právě na opačné straně.

Technologie nazývané souborně CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) pracují s krátkými úseky DNA, které je možné vyměnit, vypnout, opravit a tedy takzvaně „editovat“. Ačkoli se přitom tyto technologie v praxi používají v širším měřítku už od roku 2012, veřejnosti o nich moc známo není. Výsledkem pak je, že je editace genů ztotožňována s geneticky modifikovanými organismy (GMO), ačkoli rozdíl mezi CRISPR a GMO je docela zásadní.

Zatímco v případě GMO se dosahuje změn vlastností příslušného organismu vnosem cizího genu do jeho genetické informace, v případě CRISPR se změn dosahuje úpravou genů přímo v genetické informaci upravované plodiny, ale třeba i zvířat, například myší. To fakticky znamená, že jde o mnohem přirozenější proces. Proto by také měla být editace genu pro veřejnost i odpůrce biotechnologií přijatelnější…a také praktická – na rozdíl od klasických šlechtitelských metod, kdy se v zásadě sází na náhodu a proces podpory žádoucích změn vlastností trvá dlouho, je editace genů rychlá a zcela pod kontrolou.

Není se čeho bát

Jsme-li u modifikací, pak je možná vhodné připomenout, že žádná ze současných kulturních (potravinářských) plodin nemá svou původní, nezkreslenou genetickou informaci. Ke změnám přitom docházelo a dochází spontánní mutací v průběhu šlechtění a pěstování, samovolným křížením nebo mezidruhovým křížením, což se vše odehrává i bez zásahu člověka. Kromě toho ale člověk šlechtí plodiny, ale i hospodářská zvířata cíleně, přičemž jednou z cest je i ozařování (radiační mutageneze), při kterém ale vznikají nepředvídatelné změny v DNA s rizikem, že se tyto změny negativně projeví za několik generací takto vyšlechtěných organismů. Jinými slovy: představa, že GMO nebo CRISPR je něco zcela neobvyklého, nepřirozeného a rizikového, je velmi mylná – rozdíl od přirozených procesů spočívá pouze v jejich urychlení a poklesu rizik slepých šlechtitelských uliček prakticky na nulu. Editace genů tak netřeba se bát, ale naopak jí z důvodů uvedených v úvodu podporovat.

Chce to osvětu

Osvěta je nutná na úrovni celé Evropské unie. Ta totiž i díky loňskému rozhodnutí Soudního dvora hodlá produkty vzniklé editací genů regulovat stejným způsobem, jako GMO, což je neodborný a i podle našich vědců nebezpečný postoj především pro evropské zemědělství. Kromě toho, že by výsledkem byl odliv inovací a investic do výzkumu editace genů mimo EU, by byl také výsledkem pokles konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči třetím zemím. „Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění. Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety," argumentují výzkumníci. Podle nich neobsahují organismy získané cíleným editováním genomu cizí geny, takže by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny šlechtěné tradičním postupem.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Proč pláčeme při krájení cibule?

23.01.2020 | Snáz uvaříš bez ohně než bez cibule, říká se. Cibule je opravdu základ skoro každého vaření. Dodává barvu i hustotu omáčkám, přidává se pod maso, nebo se hodí na dušení.

Studie: Pozdní víkendové snídaně vedou k přibírání

20.01.2020 | Časté holdování brunchům, tedy snídaním, které jsou zároveň obědem, ale podle španělských vědců vede k přibírání na váze, a to i v případě, že pozdní víkendová snídaně má stejnou energetickou hodnotu jako ta v pracovním týdnu.

Sklenka červeného vína denně na srdce: Co na to ale říká věda?

06.01.2020 | Červené víno má díky svým antioxidantům pověst, že chrání srdce a cévy. Nicméně vědecké studie tuto vlastnost sotva potvrzují, píše francouzský deník Le Figaro.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Únorové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont