Domácnost s minimem odpadu: Víte, kam s olejem a jak zpracovat odřezky z masa?

06.11.2019 Jana Čiháková

Většinou už dobře víme, co jíme, ale občas nám není tak úplně jasné, co s různými druhy opadu v domácnosti. Máme pro vás pár tipů, jak si počínat ekonomicky a hlavně ekologicky.

U nás většina rodin třídí, hlavně plast a papír, rozšířené jsou v poslední době i nádoby na bio odpad. K zero waste spotřebitelům, tedy těm, jejichž množství odpadu se snížilo na pouhou zavařovačku ročně, však má většina z nás, běžných smrtelníků, ještě pochopitelně daleko.

I v tom, co už třídit umíme, však ještě máme rezervy. Není třeba nutné používat papírové utěrky, alobal, jednorázové nádobí apod. Snažte se maximálně využívat sklo, látkové ubrousky, keramické nádobí, spotřební zboží, které lze používat opakovaně. Místo svačinových sáčků či alobalů můžete využít látkové pytlíky nebo umyvatelné nerezové boxy.

Už začíná být samozřejmostí nosit si na nákup vlastní tašku, ale vhodné jsou i vlastní pytlíky na pečivo, ovoce a zeleninu, nebo nádoby na potraviny prodávané úplně bez obalu (bezobalu.cz). Preferujte také při nákupu vratné láhve. Výrazně tak snížíte spotřebu PET obalů. Jsou to zdánlivé drobnosti, které ovšem ve finále můžou ovlivnit hodně. Jak poukazují na portále Econea (www.econea.cz) jeho zakladatelé: „Skutečná změna musí přijít vždy zespoda. Představte si tu nesmírnou sílu, když tisíce, desetitisíce, statisíce lidí budou postupně měnit své životní návyky. Když společně budeme spotřebovávat méně jednorázových produktů, méně toxické chemie, méně plastů, méně vody či elektřiny. Budeme vytvářet méně odpadů.“

Normální je kompostovat

Co do skladby odpadu komunálního odpadu tvoří právě kuchyňský odpad a bioodpad jeho nejvýznamnější část, obvykle kolem 30 procent celkové hmotnosti. Spoustu tipů a receptů na to, jak zužitkovat nesněděné potraviny, najdete např. na zachranjidlo. Naučí vás nevyhazovat spoustu odpadu, kterého jste se třeba dosud zbytečně zbavovali, jako jsou stonky a mladé lístky zeleniny, starý chléb nebo bramborové slupky. Využívejte tedy maso, zeleninu a ovoce co nejvíce, z odřezků, lístků nebo stonků a košťálů se dá vytvořit vývar, pesto nebo bylinková omáčka, z ovoce se dají vyrobit limonády, oleje nebo octy. Z kávového lógru ve spojení se substrátem je zase skvělé hnojivo. Snažte se využít i každý kousek masa a nemusíte si přitom připadat jako šetřílek – dnes je známkou těch nejlepších restaurací, když vyhazují co nejméně a zpracují danou surovinu beze zbytku – tak se třeba v Esce podávaly chipsy z rybích hlav, anebo v michelinské La Degustation osmažená králičí ouška.

Snažte se celkově neplýtvat potravinami, oddělujte při vaření a zpracovávání surovin pečlivě různé druhy odpadů. Podle aktuálního znění Vyhlášky č. 321/2014 Sb. jsou obce povinny zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu. Nově od 1. dubna 2019 to musí činit po celý rok. V zimě můžou systém sběru přizpůsobit svým podmínkám. Nejlevnější způsob nakládání s bioodpady je domácí kompostování. Tipy najdete např na www.kompostuj.cz anebo www.kokoza.cz. Když můžou kompostovat michelinské restaurace, můžete to zkusit i vy. 

Pozor, kam vyhazujete maso

Jak z vyhlášky vyplývá, není povinností obce instalovat na ulici kontejnery na bioodpad. Stačí, když obec určí místa, kam lidé tyto odpady mohou odvážet (sběrný dvůr, sběrné místo pro sběr bioodpadu, kompostárna, komunitní kompostér, žížalí kompostér). V domácnostech můžete bioodpad uchovávat ve speciálních koších a do kontejnerů na bioodpad jej odevzdávat v biologicky rozložitelných sáčcích. Snažte se obecně co nejvíce kompostovat, málokdo ví, že do kompostu můžete zahrnout i sáčky od čaje, kávovou sedlinu, pečivo nebo skořápky či použité papírové ubrousky. Příroda ovšem není smetiště – jen pro srovnání – ohryzek se v přírodě rozloží za jeden až tři týdny, list papíru za dva až pět měsíců, plastovému kelímku to trvá až osmdesát let, krabici od džusu s hliníkovou fólií sto let, pet lahvi více než sto let, igelitka se rozloží až třicet let, hliníková plechovka až čtyři sta let, žvýkačka padesát let. V žádném případě do kompostu nepatří větší množství zbytků masa nebo kostí, mohly by se od nich začít šířit choroboplodné zárodky. Takový odpad patří do směsného odpadu. Naopak na kompost patří zamaštěný papír, který už nelze recyklovat. Plata od vajíček umístěte do kontejnerů na směsný odpad, a pokud jsou plastové obaly od potravin drobně znečištěné, nevadí, stále je možné je recyklovat. Problémem pro recyklaci bývá až větší znečištění. 

S olejem opatrně

Do odpadu ani do dřezu nepatří oleje, zbytky jídel ani odpady z kuchyňských drtičů. Fritovací olej patří do sběrného dvora nebo do speciálních černých popelnic s hnědým víkem v uzavřeném obalu, ze kterého nevyteče. Rostlinné oleje se totiž dají přečistit a znovu využít, třeba do motorových paliv, v dřevařském průmyslu a zabráníte tak usazování tuků v potrubích a kanálech. Menší množství použitého oleje můžete nechat vsáknout do ubrousku a vhodit do směsného odpadu. Stojí to za to, protože pouhý jeden decilitr přepáleného oleje dokáže znečistit až tisíc litrů vody! Olej můžete dát i do kompostu, pokud ho není velké množství. Nechte ho ovšem předtím vsáknout do papírové utěrky nebo třeba pilin či kartonu.