Čeká nás snad soumrak tradičních zabijaček?

13.01.2019 Jana Čiháková

Ubývá zabijaček "po domácku". Jak uvedlo ministerstvo zemědělství, poctivé domácí hodování od A až do Z čítá jen 104 000 oslav, což je o 3000 méně než bývalo zvykem. Mají snad lidé menší zájem o jitrnice, jelítka nebo škvarky?

Od předloňského listopadu platí novela veterinárního zákona, podle které se můžou potraviny ze zabijačky rozdávat blízkým osobám. Od předloňského listopadu platí, že výslužky ze zabijačky se můžou rozdávat prakticky libovolně, nejen příbuzným. Přesto se před desetiletím porazil dvojnásobek prasat, a to i přestože se snížila průměrná porážková hmotnost z předloňských 112 kilogramů na zhruba 90 kilogramů.

Čísla překvapují i odborníky. Ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal uvedl: " Očekával jsem vyšší hmotnost poražených prasat, nad 130 kilogramů. Možným vysvětlením by mohl být větší počet porážek selat." načež dodal: "Průměrnou váhu to ovlivní. A je pravda, že loni v létě - v době, kdy se ta prasata nejvíc grilují - tak byla hodně levná."

CO SE (NE)SMÍ?

Ačkoliv se před časem mluvilo o zákazu tradičních zabijaček, veřejné zabíjení prasete před celou vesnicí je zakázané již zhruba 50 let. Veterináři požadují, aby zvíře bylo poražené šetrně, samotný akt usmrcení by tak neměl být divadlem pro obec.

Veterináři však upozorňují, že se výslužky nemají prodávat. "Jako rozpor se zákonem bude jednoznačně hodnocen nález produktů z domácí porážky na trhu, například ve veřejném stravováním," uvedli. Kontrola domácích porážek se podle nich bude provádět pouze ze zdravotních a nákazových důvodů.