Běžte si natrhat, ale bezpečně

Běžte si natrhat, ale bezpečně

19.08.2020 | Prázdninové období je v naší zemi tradičně spojeno se sběrem a konzumací lesních plodů a kdo může, měl by této příležitosti využít. Je to totiž možnost svým způsobem ve světě ojedinělá – v řadě evropských zemí je sběr lesních plodů regulován nebo téměř zakázán.

<

Jahody, borůvky, maliny, ostružiny nebo brusinky patří navíc kromě různých typů původních slivoní k našim jediným, skutečně původním druhům ovoce. Možná i proto se každoročně vydávají v ČR do lesa miliony lidí, kteří zde sbírají kromě hub také právě i lesní plody. A dělají dobře. Lesní ovoce má totiž kromě mnoha pozitivních účinků na lidský organismus typických pro ovoce obecně ještě mnohé další, téměř magické vlastnosti, z nichž asi nejznámější je prevence vůči negativním projevům stárnutí.

Sbírací mánie

Podle statistik se u nás z lesních plodů nejvíce sbírají borůvky (zhruba 30 procent lidí), přičemž každoročně se sběr „na hlavu“ pohybuje kolem dvou kilogramů. S odstupem pak následuje sběr malin (20 procent lidí) a ostružin (18 procent lidí), přičemž sběr na osobu a rok činí v obou případech necelých 0,4 kilogramu. Nejméně se v našich lesích sbírají brusinky a také lesní jahody, v prvním případě proto, že porostů brusinek není zase tolik a lesní jahůdky jsou oproti těm komerčně pěstovaným velmi malé a jejich sběr je vzhledem k jejich křehkosti docela obtížný. Na druhou stranu ale představuje konzumace jahod poněkud ojedinělou prevenci proti radioaktivitě, jak již před mnoha lety zjistila NASA. 

Nejlépe prozkoumanými lesními plody z pohledu zmiňované prevence rizik stárnutí jsou ale brusinky. V principu jde o to, že ve stárnoucím mozku přestávají plnit svou roli takzvané mikroglie, které jsou zodpovědné za „úklid“ uhynulých buněk. Mikroglie mohou dokonce napadat zdravé neurony a přispívat tak k narůstajícímu chaosu v našich hlavách. Vědci přitom zjistili, že polyfenoly obsažené v brusinkách, borůvkách, ostružinách či jahodách mají na mikroglie blahodárný vliv a chrání nám tak mozek před větším poškozením.

Všelék borůvka

Lesním plodům obecně je také přisuzována schopnost čistit močové cesty. I to je vědecky doloženo výsledky pokusů dokazující, že látky obsažené třeba právě v brusinkách výrazně snižují schopnost tvorby biofilmů u bakterie Escherichia coli, která je mimo jiné jedním z hlavních původců zánětů močových cest. Téměř zázračným lesním ovocem, zařazovaným často mezi takzvané superpotraviny, jsou i nejčastěji sbírané a konzumované lesní plody - borůvky. Podle publikovaných vědeckých prací konzumace borůvek zlepšuje zrak a také v případě borůvek bylo prokázáno, že látky v nich obsažené dokáží zpomalit  ztrátu paměti.

Jiné pokusy publikované v časopise Journal of Neuroscience zase dokládaly, že antioxidanty z borůvek dokáží zlepšit stářím navozené problémy s motorikou svalstva. Kombinace látek v borůvkávch navíc snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, takže jde o vhodnou stravu pro diabetiky. I proto, že diabetici mají obvykle sníženou imunitu, kterou ovšem konzumace borůvek posiluje včetně odolnosti organismu proti virům a baktériím. Dobrou zprávou přitom je, že pozitiva borůvek ve větší míře přetrvávají i po jejich konzervaci či tepelném zpracování – borůvkový koláč nebo kompot se tak svými účinky od přímé konzumace čerstvých plodů zas tak neliší. Pokud je tedy výrobek opravdu z borůvek.

Uvedená (a mnohá jiná) pozitiva lesních plodů se ovšem do značné míry týkají zejména produktů sbíraných v lese, byť se jejich vlastnostmi zaštiťují také průmysloví producenti těchto plodů. Průmyslová produkce má přitom pro spotřebitele spíše jiné praktické vlastnosti, především delší dostupnost čerstvých plodů nebo jejich větší velikost. Více přirozených příznivých vlastností ale mají lesní plody.

Raději omývejte

Škoda jen, že množství porostů našeho lesního ovoce padlo loni i letos spolu s napadenými stromy za oběť kůrovcové kalamitě. Relativně příznivý letošní průběh počasí s dostatkem (někde až přebytkem) vláhy v průběhu června ale zase minimálně v některých lokalitách vytvořil předpoklady, že i plody z přírody budou letos o něco větší a ne malé a zaschlé, jako tomu bylo po většinu minulých let. Vyrazit na lesní plody by se tak letos mělo vyplatit, je však mít třeba na mysli i s tím spojená rizika.

Tím nejmenším, které se v jednotkách případů objevilo v naší zemi před více než deseti lety, je alveokokóza, onemocnění podobné tasemnici přenášené zejména liškami, ale také některými domácími mazlíčky. Potenciální riziko hrozí v případě, kdy sebraný lesní plod byl zvířetem pokálen a bezprostředně poté bez omytí sněden. Což je mimochodem základní zásada spojená se sběrem lesních plodů – před konzumací by měly být všechny plody důkladně omyty, nejen kvůli alveokokóze.

Pozor na záměnu

O něco větším rizikem je pak záměna lesních jahůdek za jahodku indickou (Duchesnea indica), která se jahodníku podobá plody i listy, a přestože jde o bylinu pěstovanou na zahrádkách, pronikla už i do naší přírody. Narozdíl od jahody má jahodka žluté květy, to ale člověk při sběru plodů nezjistí. Jahodka nicméně není příliš jedovatá, uvádí se ale, že u citlivějších jedinců může vyvolat konzumace většího počtu než 20 plodů střevní potíže.

Mnohem horší je riziko záměny borůvek za některé skutečně jedovaté byliny. Pro člověka se základními znalostmi přírody by sice nemělo být velké, protože dvě nejvíce rizikové záměny se týkají rostlin, které se svým vzhledem od borůvek poměrně značně liší. To platí zejména pro keř s názvem mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), což je keř pěstovaný jako okrasná dřevina na zahrádkách, stejně jako jahodka ale i mahónie zplaněla a tyto keře tak najdeme i v lese. Plody mahónie přitom jako by borůvkám vypadly „z oka“ – i ony jsou jemně ojíněné jako borůvky a mohou si je proto s borůvkami splést zejména děti. Ani plody mahónie nejsou příliš jedovaté a platí pro ně v zásadě to, co pro konzumaci jahodky – sníme-li více než 20 plodů, lze očekávat především střevní potíže.

Velmi jedovatou bylinou je ovšem vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), jejíž vzhled se od borůvčí také liší, plody si ale s borůvkami může někdo splést, i když v tomto případě o žádné ojíněné bobule nejde. Vraní oko má plody černé, plody mají navíc nepříjemnou chuť a celá rostlina zrovna přívětivě také nevoní. S vraním okem se však můžeme v některých smíšených a listnatých vlhčích lesích docela snadno setkat.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

Roman Vaněk: Kvalitní strava je nejlepší investice do budoucnosti

14.09.2020 | Člověk nutně potřebuje k životu jen dvě věci ­- spát a jíst. Spát se učit nemusíme a nad jídlem je třeba se zamyslet. Kvalitní jídlo a stravovací návyky jsou přece pro každého investice do budoucnosti, říká zakladatel Pražského kulinářského institutu a šéfkuchař Roman Vaněk.Co ještě prozradil pro CZ TEST?

EU a Čína podepsaly dohodu o ochraně místních produktů

15.09.2020 | Krátce před začátkem videokonference lídrů institucí Evropské unie s prezidentem Číny Si Ťin-pchingem podepsaly obě strany dohodu, která zajišťuje ochranu stovky potravinářských a zemědělských produktů typických pro jednotlivé země. Mezi geograficky chráněnými názvy budou například parmská šunka, irská whiskey nebo řecký sýr feta.

Servíruje se zdraví i pohoda. Jíte tyto potraviny?

05.08.2020 | Psychická rovnováha, kvalitní spánek, pocit únavy... To všechno mohou ovlivnit potraviny, které konzumujete. Nezapomínejte proto, že zdraví i pohoda začínají u jídelního stolu.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajdětě si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách BILLA, PENNY MARKET a KAUFLAND a na vybraných novinových stáncích sítě Valmont