Svět potravin

Nejčatější dotazy

(zdroj: www.szpi.cz)

Musí být údaje na obale potraviny v českém jazyce?

Na obalech výrobků, které jsou určeny konečnému spotřebiteli v České republice, musí být označení v českém jazyce. Nemusí se překládat obchodní název potraviny (např. dušená šunka shaved, mint tea apod.) a údaje, které nelze jednoznačně vyjádřit v českém jazyce. Údaje v českém jazyce stačí např. uvést na štítek, který se nalepí na obal v cizím jazyce. Pokud se setkáte s potravinami, které nejsou označeny v českém jazyce, můžete na nedostatek upozornit prodávajícího nebo můžete také podat podnět ke kontrole.

Je v pořádku, když není na potravinářských výrobcích uveden výrobce?

Všechny potraviny uváděné na trh v rámci EU musí splňovat obecné požadavky na označování dané směrnicí 2000/13/ES, v platném znění. V České republice byly požadavky směrnice na označování zapracovány do zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

Podle výše uvedených předpisů nemusí být na obale uveden výrobce. Jeho uvedení není povinné a nelze jej proto vyžadovat. Podle § 6 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, se potravina označí: názvem obchodní firmy a sídlem výrobce nebo prodávajícího, který je usazen v členské zemi Evropské unie, nebo balírny, jde-li o osobu právnickou a s uvedením svého jména a příjmení a místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou. Na obale stačí uvedení jednoho z výše uvedených údajů, tedy i obchodníka. 

Konkrétně u potravin živočišného původu je však výrobce specifikován pomocí označení zdravotní nezávadnosti (oválné razítko), které obsahuje zkratku státní příslušnosti a registrační číslo specifické pro každý výrobní závod. Závody v ČR lze dohledat např. na webových stránkách Státní veterinární správy ČR (http://www.svscr.cz/) přes odkaz „Schválené subjekty“.

Co si mám představit pod pojmem šarže? Proč je tento údaj na výrobcích důležitý?

Šarží se rozumí množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek (ze stejné suroviny, ve stejnou dobu). Označení šarže se u balené potraviny a tabákového výrobku uvádí na obale určeném pro spotřebitele, u nebalené potraviny a tabákového výrobku v písemné dokumentaci, která potravinu nebo tabákový výrobek doprovází. Šarže se označuje číselným kódem s písmenem L (např. L27021), ale mnohem častěji se identifikuje dle data minimální trvanlivosti či data použitelnosti potraviny. Tento údaj je důležitý pro zpětné vysledování závadné potraviny či suroviny. Zjistí-li SZPI na trhu závadnou potravinu, vztahuje své zjištění vždy jen ke konkrétním šaržím potraviny.

V obchodě jsem zjistil/a, že prodávají prošlé potraviny, jak je to možné?

Záleží na tom, jakým datem je potravina označena. Rozlišujeme totiž mezi označením data použitelnosti a trvanlivosti na obale potravin. Potraviny označené slovy "spotřebujte do" se po uplynutí této doby nesmí prodávat vůbec. Oproti tomu potraviny označené dobou minimální trvanlivosti se prodávat mohou, pokud jsou jako prošlé označeny a jsou umístěny odděleně od ostatních potravin. Označení slovy „akce“ nebo „sleva“ je nedostačující. Samozřejmě takto prodávané potraviny musí být bezpečné. Za bezpečnost ručí prodejce.

Je každá potravina kontrolována před uvedením na trh?

Za bezpečnost a jakost potravin zodpovídá provozovatel potravinářského podniku. Není úkolem SZPI kontrolovat veškerou produkci potravin před uvedením na trh, kontroly probíhají na základě analýzy rizika, tj. soustředí se na nejrizikovější místa na trhu, a to jak u výrobců, dovozců či obchodníků. Pokud máte podezření, že výrobek není nějakým způsobem v pořádku, můžete podat podnět ke kontrole.

Co mám dělat, když si zakoupím závadnou potravinu?

Potraviny lze stejně jako jiné výrobky reklamovat. Při prodeji potravin je záruční doba osm dní. Tato doba je dána v občanském zákoníku. Je-li na prodávané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném v souladu se zákonem o potravinách vyznačena lhůta k použití, skončí záruční doba uplynutím této lhůty.

V případě, že spotřebitel nechce nebo nemůže zjednat nápravu přímo u prodejce, může se obrátit s podnětem ke kontrole územně příslušnému inspektorátu SZPI podle sídla prodejny. S uplatněním reklamace Však není možné se na SZPI obracet. SZPI není totiž oprávněna zasáhnout do občanskoprávního vztahu mezi prodávajícím a kupujícím. Rozhodnout v reklamačním sporu může jedině soud. To znamená, že inspekce nemůže pomoci spotřebiteli při navrácení peněz. Spotřebitel se musí obrátit přímo na prodejce, a pokud se s ním nedohodne, může se obrátit na soud.

PODNĚT lze podat písemně, osobně, telefonicky či e-mailem  (kontakty lze dohledat např. v organizační struktuře na našem webu www.szpi.gov.cz  nebo lze využít formulář pro zaslání podnětu ke kontrole na našem webu z rubriky „Napište nám“. Je důležité uvést přesný název výrobku a výrobce nebo dovozce pokud jsou na obale uvedeni. Je vhodné uvést adresu prodejny, ve které jste výrobek zakoupili, datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti (kvůli identifikaci šarže) a popsat nedostatky potraviny.

Stává se, že spotřebitel donese nevyhovující potravinu inspektorům. Vzorek předložený stěžovatelem plní pouze funkci orientační z hlediska zaměření kontroly. Nelze jej použít jako podklad pro zákonná opatření SZPI, protože nebyl úředně odebrán.

Pokud má spotřebitel zájem o posouzení jakosti a zdravotní nezávadnosti předloženého vzorku, lze takové posouzení provést pouze jako rozbor na vyžádání za finanční úhradu. Spotřebitel může využít jakoukoliv akreditovanou laboratoř pro vyšetřování potravin. SZPI rozbory na vyžádání neprovádí. Seznam akreditovaných laboratoří je možné najít např. na stránkách Českého institutu pro akreditaci - www.cia.cz

Na jaký úřad se mám obrátit se stížností na provozovnu rychlého občerstvení?

SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Veřejné stravování, tj. i rychlé občerstvení, je v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví. Krajské hygienické stanice (KHS) vykonávají dozor nad bezpečností a dodržováním hygienických požadavků v rámci provozované hostinské živnosti v restauračních zařízeních všech typů - tj. restaurace, hotely, bary, penziony, pivnice, bistra, bufety, stánky rychlého občerstvení, apod. Kontakty na jednotlivé KHS, kam můžete podat podnět ke kontrole, najdete na adrese: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=kategorie&kod=0035

Chci se k Vaší instituci přihlásit k vykonání senzorických zkoušek. Kde je možné najít termíny těchto zkoušek, jaká je jejich cena?

SZPI již nepořádá senzorické zkoušky pro veřejnost. K vykonání senzorické zkoušky se mohou přihlásit jen zájemci z jiných organizačních složek státu.

Dvě stě tisíc vajec z Polska se vrací k výrobci

Kontroloři Státní veterinární správy zajistili v olomouckém Kauflandu zásilku polských vajec nejasného původu. Jejich výrobce totiž používá tzv. obohacené, ale i neobohacené klece, které jsou od začátku roku v Evropské unii zakázané. Inspektoři nařídili vejce vrátit do Polska. Ministr zemědělství Petr Bendl vydal už koncem loňského roku českým kontrolním orgánům pokyn, aby se vejce z neobohacených klecí na náš trh nedostala.

V České republice byla poprvé zachycena vejce z chovu, který používá i neobohacené klece. Inspektoři Státní veterinární správy zjistili při kontrole v olomouckém obchodě, že vejce dodané polským výrobcem Ovotek Sp.z.o.o. nepocházejí výhradně od slepic chovaných v obohacených, komfortnějších, klecích. Polská firma dodala na český trh 200 000 kusů vajec, která už jsou rozvezená do 46 prodejen. Čeští kontroloři zajistili, aby se vejce s nejasně deklarovaným původem nedostala na český trh a nařídili je okamžitě vrátit do Polska.  

 „Podobně budeme postupovat proti všem zjištěným případům. Je nemyslitelné, aby byli domácí producenti poškozováni na vlastním trhu tím, že respektovali požadavky evropské legislativy,“ řekl ministr Petr Bendl.

Evropská unie nařídila v roce 1999 producentům vajec, aby si nejpozději do konce roku 2011 pořídili pro své chovy klece, které slepicím poskytují lepší životní podmínky. V dodržování směrnice ale nebyly všechny členské země důsledné, a někde producenti vajec potřebné investice neprovedli. Tím získávají jednoznačnou konkurenční výhodu proti těm, kteří klece vyměnili a náklady musí promítnout do ceny vajec. České Ministerstvo zemědělství na problém upozornilo už v listopadu 2011. Všichni čeští drůbežáři už novou technologii používají.

Informace o zachycené zásilce:

vejce  „A“, původ Polsko, výrobce Ovotek  Sp.z. oo., Bobrzany  1B, Malomice, se značením čísla producenta na vejci 3 PL 30221304

šarže:

Best Farm čerstvá vejce 30 ks,  hmotnostní skupina M , minimální trvanlivost 5.2.2012

Best Farm čerstvá vejce 10 ks,  hmotnostní skupina M, spotřeba také 5.2.2012.

Závadný tavený sýr

Tesco oznámilo stažení uzeného taveného sýru, který nesplnil požadavky na zdravotní nezávadnost potravin.

Vzhledem k tomu, že níže uvedené výrobky, které jste mohli zakoupit v některé z provozoven společnosti Tesco Stores ČR a.s., nesplnily požadavky na zdravotní nezávadnost potravin, je možné výrobky vrátit na oddělení informací.