Českým potravinářům vadí vysoké ceny v řetězcích. Buďte efektivní jako Němci, vzkazují obchodníci

13.07.2017 ihned.cz

Obchodníci a výrobci se přou o cenách potravin. Marže u obchodních řetězců by v budoucnosti mohla kontrolovat i Evropská unie. Podle obchodníků je zahraniční zboží levnější proto, že výrobci a zemědělci z ciziny jsou efektivnější.

Boj mezi obchodníky a výrobci o to, kdo si z cen potravin ukusuje víc, v Česku zesiluje. Do sporů se zapojuje vláda a stížnosti tuzemských potravinářů začíná vnímat i Evropská unie. Podle některých českých firem jsou na regálech v řetězcích české potraviny dražší než ty zahraniční.

"Nemáme prakticky žádný český řetězec, a proto ty zahraniční zvýhodňují zboží ze svých mateřských zemí," tvrdí Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory.

Na stranu domácích výrobců se dlouhodobě staví i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který obchodní praktiky řetězců kritizuje. "Do konce roku bude hotový návrh eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, který bude řešit různé ceny. Ministerstva financí by měla mít povinnost vyměňovat si mezi sebou informace o prodejních cenách a maržích, které zjistí během kontrol ve svých státech," popisuje Jurečka snahu Evropské komise. Ve vyjednávání s ní zastávají český postoj také ministři zemědělství Slovinska a Slovenska.Zákony, které zpřísňují byznys obchodních řetězců, fungují v některých evropských zemích. Například Maďarsko přikazuje obchodníkům, aby nastavovali jednotnou marži u stejných domácích i dovážených zemědělských produktů a potravin. A to bez ohledu na náklady dovozu a měnových kurzů. V Rumunsku zase stát od obchodníků požaduje, aby nakupovali minimálně 51 procent potravin u místních výrobců.

Obchodníci ale to, že by dávali různé ceny na potraviny podle země původu, odmítají. "Chápu, že jsou mnohdy výrobky z dovozu levnější než české. Je to ale dáno tím, že naše zemědělství a zpracovatelský průmysl nejsou tak efektivní jako například v Německu, Dánsku nebo Nizozemsku," vysvětluje Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu.

V Česku žádná podobná omezení neplatí a obchodníci si určují marže podle sebe. Jurečka prohlašuje, že řešením může být novela zákona o cenách.

Dvojznačný průzkum

Téma dvojích marží odstartoval na konci minulého roku průzkum, který ministerstvu financí zadal sněmovní zemědělský výbor. Analýza měla prokázat, že české výrobce v prodejnách znevýhodňují vyšší marže obchodníků, než jaké má zahraniční zboží. Ministr Jurečka společně s Potravinářskou komorou si výsledky vyložili tak, že řetězce české výrobce skutečně znevýhodňují.

Svaz obchodu však společně s ministerstvem financí tvrdí, že to není pravda. "Spíše z něj vyplynulo, že u zahraničních výrobků byly nižší průměrné nákupní ceny. Nelze tedy říct, že by obchodní řetězce záměrně celoplošně dávaly větší marže na zkoumané české potraviny než na dovozové," uvádí ředitelka kanceláře ministra financí Milena Hrdinková.V průzkumu ministerstvo financí zkoumalo ceny u osmi vybraných potravin. Mezi nimi je například máslo, mléko, vejce nebo kuřata. "Marži určuje trh. Nechápu, proč se tím zabývají státní úředníci, tyto informace jsou zneužitelné pro byznys," říká exministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Z cen potravin se tak před volbami stává politické téma. "Byla jsem domluvená s ministrem financí Andrejem Babišem, že se na průzkum podívá. Přišlo ale jeho odvolání a on to pak neřešil. Teď jsme byli za jeho nástupcem Ivanem Pilným, který nám řekl, že s tím průzkumem je problém," tvrdí Nováková ze Svazu obchodu, podle které průzkum odhalil naopak vyšší marže u zahraničního zboží.

Síla velkých obchodníků

Podle ministerstva zemědělství i financí budou další průzkumy následovat. Obchodníci i výrobci ale upozorňují, že je bude těžké vyhodnotit. "Dobrat se objektivních hodnot marží je téměř nemožné. Každopádně jsme zemí, kde má snad nejsilnější pozici při cenotvorbě strana obchodníků. To jinde takto silné není," říká Libor Dupal ze Sdružení českých spotřebitelů.

V porovnání s jinými státy ve střední a východní Evropě je v České republice pozice deseti největších obchodních řetězců silná. Až 80 procent výdajů utratí lidé v nich. V Polsku mají velké řetězce 54 procent trhu, v Bulharsku 36 procent a na Ukrajině jen 16 procent.

I mezi dodavateli se názory na různé marže liší. Zatímco největší tuzemská mlékárna Madeta souhlasí s názory Potravinářské komory o dvojích cenách, potravinářská společnost Bidfood rozdíly nevidí. "Z našich zkušeností nemáme žádnou informaci o tom, že by obchodníci zatěžovali české zboží z našich továren odlišnou marží," říká ředitel Bidfoodu, tedy jedné z největších českých potravinářských firem, Bohumil Volf.

Cenu, za kterou zákazníci v obchodech nakupují, ovlivňují v Česku výrazně slevy. V nich se prodá až šest výrobků z deseti. "Poměřovat ceníkové ceny a počítat z nich marže je bezpředmětné. Konkurence na trhu řetězců a slevové akce to celé hází úplně jinam," doplňuje zakladatel společnosti Emco Zdeněk Jahoda.