Jídelníček ve znamení jing a jang

Jídelníček ve znamení jing a jang

27.05.2015 Mgr. et Mgr. Dana Štarhová

Podle čínské medicíny jsou zdraví a dlouhověkost ovlivněny dispozicí zděděnou po předcích, vitalitou a výsledkem všeho, co se děje kolem nás. Důležité je, jak všechny tyto podněty zpracováváme, jak reagujeme, jak o kondici pečujeme například cvičením, myšlením, stravou.

Čínská léčba stravou není žádnou přechodnou módní záležitostí. Jedná se o prověřený systém teorie a praxe sahající až do roku 200 př. n. l., kdy vznikla „Vnitřní kniha Žlutého císaře“, kterou lze považovat za základní kámen čínské medicínské teorie.

Cílem výživy v tradiční čínské medicíně je pomocí energeticky vyvážené stravy vybudovat zdravý organismus a předcházet nemocím. Energeticky vyrovnaná strava z čínského pohledu znamená konzumaci potravin různých chutí, energií a funkcí v lidském těle a výběr jídla v souladu s naší konstitucí a potřebami těla.

Filozofie protikladů

Jednotlivé složky potravy se v čínské dietetice dělí například podle charakteristik jing a jang, pěti prvků chuti, ročních období a kuchyňské úpravy. Existuje celá řada dalších dělení. Teorie jin a jang je základním kamenem čínské filozofie a stejně tak i základním kamenem tradiční čínské medicíny. Jedná se o projevy dvou sil, které se všude vyskytují v nejrůznějších podobách a jsou nositeli všech protikladů (nebe a země, světlo a tma, výška a hloubka, muž a žena, aktivita a pasivita). Čínská tradice popisuje osoby s ideálním vyvážením jin a jang jako osoby vyrovnané, odolné a klidné. Takoví lidé nepodléhají prudkým výkyvům nálad a emocí, odolávají změnám počasí, různým nemocem a dožívají se dlouhého věku.

jing

Složité dělení

Pro vysvětlení složitosti dělení lze uvést příklad jehněčího a vepřového masa. Oba druhy vytvářejí kategorii jang. Přesto je však možné ještě další zařazení. Je známo, že ovčí stáda se pasou vysoko v horách, čímž spadají do kategorie jang, zatímco prasata jsou chována spíše v uzavřených chlívcích, což je podle rozdělení více povahy jin.

Rostliny vytvářejí v živé přírodě prvek jin, živočichové prvek jang. Proto se strava vždy skládala z produktů říše rostlinné a živočišné. Pro skutečné hodnocení léčebných účinků potravin je nutné znát tradiční hodnocení, včetně způsobu, jak se potravina užívá a kde se v praxi osvědčila, četnost požívání, způsob technologické úpravy.

Některé rostliny, které rostou velmi rychle, obsahují mnoho vody a cukru a mají silně jinový charakter. Jsou to hlavně tropické rostliny jako banány, pomeranče, kiwi, avokádo, mango a další. Podobný původ a charakter mají také některé druhy zeleniny jako rajská jablka, špenát, brambory. Naproti tomu třeba sůl, maso, sýry a vejce jsou potraviny se silně jangovým charakterem.

jang

Výsledky jsou individuální

Dělení podle jin a jang může probíhat neustále, a proto konečným kritériem je stav pacienta po požití konkrétní potraviny. Současná prokázala přímý vliv složení stravy na vznik aterosklerózy, hypercholesterolémie, cukrovky, obezity i jiných onemocnění. Fyzická a psychická kondice jsou na složení jídla velice závislé a extrémy ve smyslu konzumace potravy příliš jin či příliš jang jsou příčinou nevyváženosti, špatné funkce orgánů, poruch emocí a dalších funkcí mozku a posléze i příčinou vzniku chorob.

Hodnocení některých potravin

JIN JANG JIN

JANG

 

vepřové maso tučné libové cukr rafinovaný surový
hovězí maso tučné netučné kořenová zelenina velká malá
ryby velké, pomalé malé, pohyblivé obiloviny kukuřice, pšenice rýže, žito, jáhly, pohanka

ptáci a drůbež

velcí, nelétaví

malí, vysoko létající luštěniny velké  malé
sýry měkké, tučné, nasládlé tvrdé, netučné, slané mléko tučné netučné

Zdroj: Výživa podle jin a jang (Iva Veselá)

 

Vaření je základ

Zajímavé může být podle východní medicíny i hodnocení jídla podle termického působení jednotlivých potravin. Čínské medicínské nauky tvrdí, že by se měla většinou konzumovat strava vařená. Jedná se o vaření obilovin, luštěnin a masa. Vaření je předstupeň trávení mimo tělo a díky němu se strava stává snadněji stavitelnou uvnitř těla.

Podle čínské medicíny trávící proces znamená vytvořit v žaludku „polévku“ o teplotě 38 °C. Vše, co podporuje vytvoření této teplé tekutiny v žaludku, je považováno za dobré pro trávení a vše, co vytvoření této teplé kaše brání, trávicí proces narušuje. Studené a syrové jídlo potřebuje mnohem více energie, aby se mohlo v žaludku změnit na horkou „polévku“. A protože k vytvoření tepla a k přeměně je zapotřebí mnohem více energie, čistý zisk z takové transformace je menší. Pokud ale člověk jí vařené jídlo nebo alespoň jídlo v pokojové teplotě, spotřebovává při trávení méně energie a energie získaná z jídla je tedy větší. Neznamená to, že studené či mražené jídlo nebo tekutinu vůbec nestrávíme, ale často je nestrávíme dobře.

Pozor na teplotu

V čínské medicíně je důležité rozlišit mezi teplotou přijímané potravy a tekutin a mezi jejich teplotou po trávení. Některé potraviny jsou dokonce po uvaření fyziologicky chladné a mají tendenci snižovat naši tělesnou teplotu. Čínská medicína tak kategorizuje potraviny podle jejich povahy jako horké, teplé, neutrální, osvěžující či studené. Naše tělo je samo o sobě teplé, proto bychom měli jíst hlavně potraviny neutrální a teplé.

HORKÉ TEPLÉ NEUTRÁLNÍ OSVĚŽUJÍCÍ STUDENÉ
sušený zázvor

kuře, šunka, jehněčí,

krevety

slepičí vejce,

kachna

celozrnná pšenice

mořské řasy,

škeble, krabi

cayennský pepř,

papričky jalapeňo

máslo,

kokosový ořech,

vlašské ořechy,

mléko,

vepřové maso, hovězí maso

ječmen,

fazole mungo

sójové boby

červený melou,

banány

černý pepř,

bílý pepř

broskve, třešně, tykev, pórek, cibule burské oříšky, fíky, ananas, bílá rýže, žito hrušky, citron, hříbky, špenát, pohanka čaj

bazalka,

sójový olej

lepivá rýže,

slunečnicová semena

fazolové lusky,

kukuřice, hrášek

tofu,

sezamový olej

sůl

Zdroj: Tao zdravého stravování (Bob Flaws)

Souhra celého těla

Stejně jako potraviny mohou mít kteroukoliv z pěti tepelných charakteristik, mohou mít kteroukoliv z pěti chutí – sladkou, kyselou, pálivou, hořkou a slanou. Čínští lékaři dodnes věří, že sladká chuť má vliv na slezinu, kyselé potraviny ovlivňují játra, slané potraviny vstupují do ledvin, pálivé potraviny ovlivňují plíce a hořká chuť má mimořádný dopad na srdce.

Mnohé potraviny mají i několik základních chutí najednou. Některé ovoce může být současně sladké i kyselé (jablka nebo pomeranče), káva je sladká a hořká, čaj je hořký a sladký, víno je sladké, hořké i pálivé. Vyvážená strava složená ze všech pěti chutí může zajistit, aby funkce pěti orgánů byla koordinovaná a vyvážená. Naopak setrvalý návyk na určitou chuť povede časem ke ztrátě jejich rovnováhy.

Tradiční čínská moudrost nás učí, že bychom měli jíst hlavně zeleninu a obiloviny a doplňovat je malým množstvím všeho ostatního. Měli bychom pojídat vařenou teplou stravu, která není ani příliš sladká ani tučná. Měli bychom jíst přiměřené množství jídla a dobře je rozžvýkat. Pro usnadnění trávení se doporučuje vypít k jídlu šálek teplého nápoje. Je dobré se vyhýbat chladným a ledovým nápojům.

 

Domácí lékárna

Zelí – prospívá žaludku a zlepšuje trávení. Používá se při léčbě rýmy, deprese a podrážděnosti. Na vředové onemocnění se používá nalačno několikrát denně hrneček čerstvé šťávy ze zelí, popřípadě v kombinaci s celerem, a to po dobu tří týdnů. Zelí je bohatým zdrojem vitaminu C, pročišťuje zažívací ústrojí, uplatňuje se při zácpě, obsahuje enzymatické látky a probiotické kultury.

Cibule – má antiseptické vlastnosti. Používá se proti nachlazení a kašli. Doporučuje se jíst alespoň jednu cibuli uvařenou doměkka a slabě oslazenou medem každé 4 hodiny. Účinnější je cibulová polévka uvařená z několika cibulí spolu s mořskou řasou kombu a čerstvým strouhaným zázvorem v takovém množství, aby byl odvar pálivý. Zevně se odvary z cibule používají na záněty průdušek. Syrová šťáva z cibule snižuje otoky a svrbění po bodnutí hmyzem. Čaj z cibule uklidňuje nervový systém.

Česnek – působí proti virům, bakteriím, plísním, parazitům, podporuje zdravou střevní mikroflóru. Proti rýmě se doporučuje cucat stroužek česneku nejméně 15 minut.

 

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

V čem pomůže protikvasinková dieta?

18.08.2015 | Mikroskopické houby, kvasinky a plísně, mají obrovský význam pro celý ekosystém, jsou velmi potřebné a lidstvo je využívá ve svůj prospěch již po tisíce let v potravinářství stejně jako v lékařství a farmacii. Kromě významu pozitivního mohou mít však pro člověka i význam negativní a to hlavně ve chvíli, kdy dojde k jejich přemnožení.

Chléb je opět v kurzu. Jak poznat ten nejlepší?

24.05.2018 | Díky populárním farmářským trhům se v posledních letech stal hitem chléb kvasový. Přitom už v 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad se peklo dvanáct druhů chleba. V České republice přitom máme dnes více než 700 pekáren, které vyrobí denně zhruba milion pecnů. Jak ale poznat ten skutečně kvalitní?

Tři vína z 18. století se ve Francii vydražily za šest milionů Kč

27.05.2018 | Na východě Francie se dnes vydražily tři vzácné lahve žlutého vína z oblasti Jura ročníku 1774, a to v přepočtu za více než šest milionů korun. Jedna se prodala za 107.700 eur (2,8 milionu Kč), druhá za 76.250 (dva miliony Kč) a třetí 73.200 (1,9 milionu Kč).

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

202402

Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.